10. 3.

Michal Jabůrek: Nejpyšnější jsem na Elliota. Na dedukci tu žádné hry nebyly

Mgr. Michal Jabůrek, Ph. D vystudoval psychologii na Filozofické fakultě MU, poté 4 roky pracoval v Praze v Institutu pedagogicko-psychologického poradenství. Nyní ale už skoro deset let působí na Fakultě sociálních studií v Brně, kde se věnuje především vývoji diagnostického systému Invenio (z latinského objevuji, pozn. aut.), který se zabývá „odhalováním“ nadaných dětí.

6. 3.

Mohou muži 50+, kteří mají v repertoáru více sexuálních praktik, mít pořád kvalitní sex i přes potíže s erekcí?

Změny v sexuálním fungování mužů po 50. roce života jsou významné a s věkem přibývá mužů, kteří mají potíže s erekcí. Problémy s erekcí uvádí třetina mužů ve věku 60 let. Bez ohledu na jejich původ jsou erektilní potíže spojeny s poklesem sexuální aktivity, zejména při pohlavním styku (průnik penisu do vaginy). Ačkoli pohlavní styk zůstává dominantní a očekávanou sexuální aktivitou u mužů i žen středního věku a starších osob, sexuální život a spokojenost může být v důsledku sexuálních potíží souvisejících s věkem překážkou právě pro provozování penetračního sexu.

8. 2.

Lukas Blinka: Hry jsou skvělý způsob, jak regulovat emoce

Lukas Blinka má docenturu z psychologie a doktorát z mediálních studií. Věnuje se výzkumu spojenému s psychologií médií, a to od začátků své kariéry. Začal původně s výzkumem, proč lidé hrají počítačové hry, respektive jak. Už ve své bakalářské práci se zaměřil na to, jak lidi přemýšlejí o hře mimo hru, tedy, když zrovna nehrají. Později se začal věnovat i digitálním závislostem a závislostem na hraní počítačových her.

7. 2.

Mimoprávní vlivy na rozhodování soudů perspektivou psychologie

Studium mimoprávních vlivů na rozhodování soudů představuje nezbytnou součást právní vědy. Pro rozumné sestavení soudních soustav či procesních norem je potřeba chápat, jaké faktory při rozhodování hrají roli. Daná oblast však krom toho představuje také zajímavou intelektuální výzvu. Publikace Mimoprávní vlivy na rozhodování českého Ústavního soudu je počinem, který si zaslouží ocenit – a to jak svým záměrem, tak provedením. Co však této knize trochu chybí, je psychologická perspektiva, například uvažování o heuristikách, kognitivním uzavření či kognitivních stylech.

16. 1.

Petr Macek: Výzkum a výuka u nás šly vždy ruku v ruce

Počátkem roku 2023 se Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny (IVDMR) přejmenoval na Institut pro psychologický výzkum (INPSY). Přinášíme rozhovor s jedním ze zakládajících členů IVDMR, Petrem Mackem. V něm se dozvíte, co prof. Macek považuje za úspěch institutu nebo jak vnímá jeho konkurenceschopnost na poli vědy.

10. 1.

Jak vnímají čeští a polští starší lidé sex a intimitu?

Intimita je důležitou součástí uspokojující sexuální aktivity v pozdějším věku. Mnoho starších lidí se nadále věnuje různým formám sexuální aktivity, ať už v rámci dlouhodobého vztahu či poměru navázaného v pozdnějším věku? V souvislosti s tím literatura naznačuje, že blízkost a intimita mohou hrát zásadní roli v sexuálním projevu v pozdějším věku.

4. 1.

Rizika pro dospívající: jak na sebe vzájemně působí šikana, užívání médií a další potíže?

Používání digitálních technologií je nejvýznamnější volnočasovou aktivitou dospívajících, prostředkem komunikace s vrstevníky, či prostředím, kde si vytvářejí svou identitu. Přestože digitální technologie poskytují nepopiratelné příležitosti, jsou spojeny i s problémy a riziky, jako jsou kyberšikana či nadměrné používání internetu či mobilů.

21. 12. 2022

Vyjádření k článku o závislosti na pornu Deníku N

Nedávný článek Deníku N na téma závislosti na pornografii mimo jiné zmiňuje výsledky odborného studie, kterou publikovali výzkumníci psychologického pracoviště INPSY FSS MUNI. K jedné, řadě čtenářům skryté, ale z našeho pohledu zásadní věci cítíme potřebu se vyjádřit.

8. 12. 2022

Rodina a její vliv na zdraví dospívajících: co víme

Dospívání je zranitelnou vývojovou fází kvůli výrazným změnám hladin hormonů, které mohou ovlivnit psychologické charakteristiky. Adolescenti tak mohou pociťovat více subjektivních zdravotních obtíží než dříve. Navíc čelí většímu riziku rozvoje rizikového zdravotního chování, jako je užívání návykových látek, či problematické užívání internetu.

1. 12. 2022

Má zpětná vazba vliv na učení?

Zpětná vazba je nezbytná pro učení. Používá se k různým účelům v různých oborech, například v medicíně, managementu nebo sportu. Významnou výzkumnou pozornost si však získala zejména ve vzdělávacím kontextu. Výzkumníci v této oblasti se již téměř sto let snaží pochopit, jak lze zpětnou vazbu optimalizovat tak, aby měla pro studenty co největší hodnotu a vedla je k rozvoji.

28. 11. 2022

Eiko Fried: Opravdu nová studie přináší „jasný důkaz“ pro serotoninovou hypotézu deprese?

S laskavým svolením Eika Frieda jsme přeložili jeho nedávný příspěvek na blogu, který kriticky nahlíží na čerstvé důkazy pro tzv. serotoninovou hypotézu. Získávat solidní důkazy pro nebo proti teoriím není jednoduché, a Fried ve svém vyjádření rozebírá právě tato úskalí.

6. 11. 2022

Ovlivňuje perfekcionismus hraní her?

Nové herní technologie rychle pronikají téměř do všech oblastí každodenního života. Zábavné herní prvky zpříjemňují kdysi rutinní, zdlouhavé nebo nudné aktivity, někdy mohou i zlepšit uživatelský zážitek nebo přispět k aktivnějšímu zapojení. Taktéž podporují motivaci, výkon a vytrvalost uživatelů. Obecně se tomuto trendu říká gamifikace.

26. 10. 2022

Proč někteří starší lidé volí vztah s odděleným bydlením místo tradičního?

Navazování vztahů v pozdějším věku se obecně liší od partnerství v mládí a přináší určité výzvy. Může vyžadovat přeorganizování zavedených sociálních vztahů, např. s přímými rodinnými příslušníky nebo nevlastními rodinnými příslušníky. Ohrožuje nezávislost – starší lidé mají vlastní zavedené domácnosti. Také vyvolává otázky ohledně možných nároků na péči o partnera, jehož duševní a fyzické zdraví se s věkem pravděpodobně zhoršuje.

6. 10. 2022

Výzkumníci z IVDMR: Dobronauti učí děti zvládat konflikty a mít lepší vztahy

Tým Hynka Cíglera, Jany Fikrlové a Martina Tancoše z IVDMR FSS MUNI byl osloven společností Dobronauti s.r.o . za účelem provedení zakázkového výzkumu. Cílem bylo zjistit efektivitu preventivního programu Dobronauti: Zpátky v čase. Program je určený pro žáky třetích až pátých tříd základních škol, trvá tři měsíce a učí děti efektivnější komunikaci, a to hlavně samostatnému řešení konfliktních situací a jejich předcházení. Výzkumníci provedli experimentální studii se 616 dětmi z celkem 28 školních tříd. Zjišťovali vliv programu na self-efficacy dětí, tedy jejich přesvědčení, nakolik jsou schopné zvládnout krizové situace – a to jak v roli oběti, tak i obránce, a dále pak na znalosti zvládacích strategií v konfliktní ́ situaci . Experiment navíc doplnili o analýzu rozhovorů s účastníky výzkumu, aby lépe porozuměli efektu programu.

16. 9. 2022

Životní spokojenost a osobní pohoda se u adolescentů za posledních třicet let téměř nezměnila

I přes to, že je pravděpodobné, že sociopolitická a ekonomická situace ovlivňuje well-being (pocit duševní pohody) dospívajících, která zahrnuje životní spokojenost a pozitivní pocit ze sebe sama, je jen málo studií, které tyto makrosociální vlivy potvrdilo. Příkladem společnosti zažívající velké sociopolitické a ekonomické změny v posledních desetiletích je právě Česká republika. Ta například přecházela od totalitní vlády (od roku 1989) k západní demokracii. Měla porevoluční transformace společnosti vliv na well–being dospívajících? Na tuto otázku se pokusil odpovědět IVDMR tým Petra Macka, Stanislava Ježka a Lenky Lacinové.

​

25. 8. 2022

Adolescenti spí méně, ale sportují stejně jako před třiceti lety. Je zde spojitost s životní spokojeností?

Životní spokojenost je důležitým předpokladem „subjektivní pohody“ (častěji well-being) a souvisí s tělesným a duševním zdravím dospívajících. Nízká životní spokojenost v dospívání je například spojena s myšlenkami na sebevraždu, obezitou, nezapojením se ve škole či zneužíváním návykových látek a dalším rizikovým chováním. Životní spokojenost taktéž souvisí s našimi každodenními aktivitami.

13. 5. 2022

Self-efficacy pomáhá absolventům odborných středních škol zvládat kariérové změny

Po ukončení vyššího středního odborného vzdělání stojí absolventi před jedním z nejtěžších kariérních úkolů: přechod do terciárního vzdělávání nebo na trh práce. Odborné programy však nejsou akademicky zaměřené a studenti odborných škol jsou obvykle připravováni na výkon konkrétních prací. Teorie budování kariéry předpokládá, že vysoká adaptabilita kariéry vede k pozitivním výsledkům adaptace během kariérního přechodu. Konkrétní cesty, jak k tomu dochází, však stále nejsou dostatečně prozkoumány.

21. 4. 2022

Při odhadu výkonu v testech vychází učitelé z žákovy inteligence

Schopnost adekvátně posoudit schopnosti nebo výsledky žáků by měla být jednou ze základních kompetencí učitele. Na základě vnímané úrovně schopností jednotlivých žáků i celé třídy učitel vybírá studijní materiály, upravuje směr výuky, zařazuje žáky do vzdělávacích skupin, motivuje je a hodnotí, usměrňuje jejich další vzdělávací dráhu a celkově diferencuje vzdělávací proces. Způsob, jakým učitel vnímá úroveň schopností jednotlivých žáků i celé třídy tedy ovlivňuje nejen podobu vzdělávacího procesu, ale může mít zásadní důsledky pro budoucnost konkrétních dětí. Je proto důležité zjišťovat, čím je hodnocení učitelů formováno a co ovlivňuje jeho přesnost.

25. 3. 2022

Odhalování nedbalých respondentů? Pomůže jednoduchá aplikace

Kvalita dat je ve výzkumu zásadní. Nekvalitní data mohou vnášet zkreslení do analýz či vést k nesprávným závěrům. Jedním ze zdrojů zkreslení měření u sebehodnotících dotazníků jsou samotní respondenti, konkrétněji jejich odpovídací strategie či styly. Kromě záměrného lhaní, sociální žádoucnosti či chybných odpovědí kvůli neporozumění zadání mohou být respondenti jednoduše nedostatečně motivováni k poskytnutí přesné odpovědi. Právě na odhalování těchto nepřesných odpovědí způsobených nízkou motivací se zaměřil výzkumný tým Tomáše Řiháčka z Katedry psychologie a Jaroslava Gottfrieda z IVDMR.