Chůze je pro velkou část světové populace základní součástí každodenního života, představuje nejjednodušší způsob, jak se přesunout z místa na místo, a zároveň přispívá k lepší fyzické kondici. Navzdory svým výhodám zůstávají chodci zranitelní, přičemž pády jsou častější příčinou zranění než dopravní nehody. Tyto úrazy jsou však často nedostatečně hlášeny a zkoumány. Cílem mezinárodní studie, na které se podílela i Eva Šragová z INPSY, bylo zaplnit tuto mezeru zkoumáním četnosti pádů chodců, identifikací souvisejících rizikových faktorů a zkoumáním vztahu mezi těmito událostmi a chováním chodců.
Na studii spolupracoval tým vědců pod vedením Matúše Šuchy z Univerzity Palackého v Olomouci společně s vědci z Austrálie, Brazílie, Japonska, Finska a mnoha dalších zemí. Údaje byly sesbírány v 15 zemích od 6 373 respondentů prostřednictvím dotazníkového šetření, jež zkoumalo nejen časté pády, ale i jejich následky a faktory, které je ovlivňují. Mezi těmito faktory byla sledována například fyzická aktivita, věk, pohlaví a rizikové chování chodců, jako je nepozornost nebo nerespektování dopravních značek. Výzkumníci se ve studii zaměřili na tři hlavní cíle:
(1) posoudit četnost a důsledky pádů chodců
(2) provést mezinárodní srovnání s cílem identifikovat rizikové faktory
(3) prozkoumat vztah mezi chováním chodců a pády
Čím více chodíme, tím méně padáme
Výsledky naznačují, že pády se častěji týkají mladých lidí a starších dospělých, přičemž lidé ve středním věku padají nejméně. Jedním z vysvětlení by mohlo být, že mladí lidé jsou méně opatrní kvůli nízké vnímané zranitelnosti. Oproti tomu starší lidé si jsou své zranitelnosti více vědomi, a proto svoje chování při chůzi náležitě přizpůsobují. Přesto starší jedinci čelí zvýšenému riziku pádů v důsledku oslabení motorických a senzorických funkcí. Výzkumníci také přišli na to, že čím více člověk chodí, tím měně padá a přichází k úrazům. To je podle autorů pravděpodobně způsobeno větší zkušeností a znalostí orientace v prostředí chodců, což může zahrnovat například i lepší schopnost vyhýbat se pádům.
Autorský tým jako hlavní faktory související s frekvencí pádů identifikoval drobné přestupky (například přecházení mimo přechody), nepozornost chodců a vyjadřování frustrace ostatním účastníkům silničního provozu. Všechny zmíněné faktory se dají sloučit pod termín neopatrné chování, které může odvádět pozornost od cesty a může zesílit riziko pádu chodce. Zároveň však nebyl nalezen žádný vztah mezi drobnými přestupky a rizikem úrazu chodce, z čehož vyplývá, že chodci dbají zvýšené ostražitosti, když se těchto drobných přestupků dopouštějí. Dalším zjištěním bylo, že v zemích s kvalitními chodníky a bezbariérovými prostory bylo riziko pádů nižší, a naopak v místech s nedostatkem chodníků nebo ve špatně osvětlených oblastech bylo riziko vyšší.
Tato studie upozorňuje na opomíjený problém pádů chodců, které mohou způsobit vážné zdravotní i společenské náklady. Autoři doporučují zlepšit infrastrukturu v místech, kde je zvýšený pohyb chodců, zejména staršího věku. Možným řešením by tak mohly být například nižší obrubníky, širší chodníky či více času pro přechod na přechodech se signalizací. Společně s tím by také prevence nepozornosti při chůzi a osvěta o rizikovém chování mohly snížit počet těchto incidentů. Studie tak může sloužit jako podklad pro plánování bezpečnější infrastruktury a prevenci rizikového chování ve veřejných prostorách.
Doporučená citace:
Sucha, M., Sragova, E., Suriakova, B., Risser, R., Mazalova, R., Oviedo-Trespalacios, O., Włodarczyk, A., Aquino, S. D., Rusli, R., Useche, S. A., Martínez-Buelvas, L., de Fátima Pereira da Silva, M., Kemal Çelik, A., Park, J., Tiago Bastos, J., Enea, V., Dorantes Argandar, G., Ramezani, S., Barboza-Palomino, M., & Yuan, Q. (2024). Self-reported pedestrian falls in 15 countries worldwide. Transportation Research: Part F, 105, 267–283. https://doi.org/10.1016/j.trf.2024.07.009
