Psychoterapie je již dlouhá léta uznávaná jako účinný nástroj pro léčbu duševních poruch a zlepšení psychického zdraví. Nicméně otázky její efektivity jsou stále aktuální, zejména když jde o nové formy jejího poskytování nebo o specifické období (například poskytování psychoterapie za pandemie Covidu-19). Právě v důsledku pandemie vznikl roku 2022 v Česku program Zvýšení dostupnosti psychosociální podpory, v rámci nějž přispívaly vybrané pojišťovny určitou částkou na psychoterapii jejich klientů. Aktuální česká studie, kterou vytvořili členové týmu Centra pro výzkum psychoterapie, se proto zaměřila na zhodnocení účinnosti krátkodobé psychoterapie u soukromých psychoterapeutů financované tímto preventivním programem.
Studii vytvořil tým autorů Tomáš Řiháček a Michal Čevelíček, společně s Petrem Doležalem a Janem Nehybou. Výzkumníci si kladli dva hlavní cíle:
- Zjistit, jak velké změny v psychoterapii dosáhli klienti, kteří využili příspěvek pojišťovny. Tyto změny byly měřeny u depresivních, úzkostných a somatických symptomů (např. chronické bolesti či nespavost).
- Objevit faktory, které by mohly souviset s velikost této změny (například věk klienta či délka praxe terapeuta).
Do studie bylo zahrnuto 2057 dospělých klientů. Terapii poskytovalo 228 terapeutů, kteří absolvovali různé výcviky a zastávali různé přístupy. Data o klientech byla sbírána pomocí aplikace DeePsy, již vyvinul tým pracovníků VUT v Brně a Masarykovy univerzity včetně Tomáše Řiháčka. Klienti vyplňovali dotazníky na začátku a na konci terapie, která měla maximálně 10 sezení.
Závažnost potíží hraje prim
Výsledky ukázaly, že terapie vedla ke statisticky spolehlivému snížení depresivních symptomů u 21 % klientů, úzkostných u 33 % klientů a somatických symptomů u 11 %. Nižší efekt psychoterapie u somatických symptomů lze vysvětlit tím, že narozdíl od psychologických symptomů ovlivňuje psychoterapie somatické symptomy pouze nepřímo, skrze psychologické mechanismy. Přesto však výsledky naznačují, že i krátkodobá terapie může přinést významné zlepšení.
Jediným významným faktorem, který souvisel s výslednou změnou po psychoterapii, byla počáteční závažnost potíží. Klienti s vyšší závažností symptomů před terapií vykazovali po terapii větší míru zlepšení. Naproti tomu faktory, jako je délka praxe terapeuta nebo jeho teoretická orientace, s výsledkem psychoterapie souvisely minimálně.
Pilotní program zdravotních pojišťoven tedy ukazuje, že i krátkodobá psychoterapie může přinést významné zlepšení v psychickém zdraví klientů. Zároveň zjištěná velikost změny v oblasti depresivity a úzkosti odpovídá efektivitě psychoterapie běžně uváděné v obdobných zahraničních studiích. Autoři však zmiňují, že vliv na výsledky mohlo mít to, že velká část vzorku tvořili klienti s nízkou úrovní symptomů. Proto je podle nich možné, že se některé faktory v analýze neprojevily. Autoři také upozorňují, že nepřítomnost kontrolní skupiny znemožňuje odlišit vliv terapie od jiných zdrojů změny.
Doporučená citace:
Řiháček, T., Čevelíček, M., Doležal, P., & Nehyba, J. (2024). Efektivita psychoterapeutické péče v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven. Československá Psychologie, 68(3), 308-330. https://doi.org/10.51561/cspsych.68.3.308
