16. 9. 2022

Životní spokojenost a osobní pohoda se u adolescentů za posledních třicet let téměř nezměnila

I přes to, že je pravděpodobné, že sociopolitická a ekonomická situace ovlivňuje well-being (pocit duševní pohody) dospívajících, která zahrnuje životní spokojenost a pozitivní pocit ze sebe sama, je jen málo studií, které tyto makrosociální vlivy potvrdilo. Příkladem společnosti zažívající velké sociopolitické a ekonomické změny v posledních desetiletích je právě Česká republika. Ta například přecházela od totalitní vlády (od roku 1989) k západní demokracii. Měla porevoluční transformace společnosti vliv na well–being dospívajících? Na tuto otázku se pokusil odpovědět IVDMR tým Petra Macka, Stanislava Ježka a Lenky Lacinové.

​

25. 8. 2022

Adolescenti spí méně, ale sportují stejně jako před třiceti lety. Je zde spojitost s životní spokojeností?

Životní spokojenost je důležitým předpokladem „subjektivní pohody“ (častěji well-being) a souvisí s tělesným a duševním zdravím dospívajících. Nízká životní spokojenost v dospívání je například spojena s myšlenkami na sebevraždu, obezitou, nezapojením se ve škole či zneužíváním návykových látek a dalším rizikovým chováním. Životní spokojenost taktéž souvisí s našimi každodenními aktivitami.

13. 5. 2022

Self-efficacy pomáhá absolventům odborných středních škol zvládat kariérové změny

Po ukončení vyššího středního odborného vzdělání stojí absolventi před jedním z nejtěžších kariérních úkolů: přechod do terciárního vzdělávání nebo na trh práce. Odborné programy však nejsou akademicky zaměřené a studenti odborných škol jsou obvykle připravováni na výkon konkrétních prací. Teorie budování kariéry předpokládá, že vysoká adaptabilita kariéry vede k pozitivním výsledkům adaptace během kariérního přechodu. Konkrétní cesty, jak k tomu dochází, však stále nejsou dostatečně prozkoumány.

21. 4. 2022

Při odhadu výkonu v testech vychází učitelé z žákovy inteligence

Schopnost adekvátně posoudit schopnosti nebo výsledky žáků by měla být jednou ze základních kompetencí učitele. Na základě vnímané úrovně schopností jednotlivých žáků i celé třídy učitel vybírá studijní materiály, upravuje směr výuky, zařazuje žáky do vzdělávacích skupin, motivuje je a hodnotí, usměrňuje jejich další vzdělávací dráhu a celkově diferencuje vzdělávací proces. Způsob, jakým učitel vnímá úroveň schopností jednotlivých žáků i celé třídy tedy ovlivňuje nejen podobu vzdělávacího procesu, ale může mít zásadní důsledky pro budoucnost konkrétních dětí. Je proto důležité zjišťovat, čím je hodnocení učitelů formováno a co ovlivňuje jeho přesnost.

25. 3. 2022

Odhalování nedbalých respondentů? Pomůže jednoduchá aplikace

Kvalita dat je ve výzkumu zásadní. Nekvalitní data mohou vnášet zkreslení do analýz či vést k nesprávným závěrům. Jedním ze zdrojů zkreslení měření u sebehodnotících dotazníků jsou samotní respondenti, konkrétněji jejich odpovídací strategie či styly. Kromě záměrného lhaní, sociální žádoucnosti či chybných odpovědí kvůli neporozumění zadání mohou být respondenti jednoduše nedostatečně motivováni k poskytnutí přesné odpovědi. Právě na odhalování těchto nepřesných odpovědí způsobených nízkou motivací se zaměřil výzkumný tým Tomáše Řiháčka z Katedry psychologie a Jaroslava Gottfrieda z IVDMR.