Posloucháte své tělo? Česká verze dotazníku MAIA přináší nové poznatky

Vnímání vlastního těla, známé jako interoceptivní uvědomění (IU), hraje klíčovou roli jak v duševním zdraví, tak i v psychoterapeutickém procesu. Pomáhá nám rozpoznat tělesné signály, jako je hlad, srdeční tep nebo dech, a propojit je s našimi emocemi. Vědci se stále snaží lépe porozumět tomu, jak lidé vnímají své tělesné signály a jak tyto signály souvisí s jejich psychickým zdravím. K tomu slouží různé měřicí nástroje, přičemž jedním z nejpoužívanějších je dotazník MAIA (Multidimensional Assessment of Interoceptive Awareness).

Dotazník MAIA je založen na teoretickém modelu IU, pro který autoři studie Adam Klocek, Tomáš Řiháček a Hynek Cígler z INPSY/Centra pro výzkum psychoterapie explorativně hledali podporu v datech pomocí longitudinální síťové analýzy na vzorku pacientů s různými psychiatrickými diagnózami. Autoři si dali za cíl prozkoumat vzájemné vztahy mezi jednotlivými aspekty interoceptivního uvědomění, například schopností rozpoznávat tělesné signály, regulovat pozornost nebo důvěřovat vlastnímu tělu a jejich propojení s duševní pohodou. Do studie se zapojilo 431 pacientů z několika klinických center v České republice, kteří byli sledováni po dobu osmi týdnů, přičemž 75 % tvořily ženy.

Dosavadní studie používající MAIA dotazník v různých jazykových verzích ukázaly, že psychometrické charakteristiky nejsou vždy přijatelné, proto se autoři studie rozhodli současně i ověřit vlastnosti českého překladu škály, MAIA^CZ.

Vzhledem k teoretickému modelu a výsledkům ověřování faktorové struktury MAIA^CZ nástroje, lze jednoznačně říct, že IU není jednodimenzionální, ale rozpadá se do osmi faktorů, které dohromady naplňují konstrukt IU. Jednotlivé faktory IU spolu dokonce souvisí negativně. Některé subškály MAIA^CZ nefungovaly tak dobře, jak se očekávalo, zejména otázky týkající se schopnosti neodvádět pozornost od tělesných signálů nebo nebýt jimi zbytečně znepokojený nebyly tak spolehlivé jako ostatní části testu. Síťová analýza odhalila, že klíčovou roli ve vnímání vlastního těla hraje schopnost regulace pozornosti a seberegulace. Pacienti, kteří obecně dokázali regulovat svou pozornost, byli schopni lépe využívat i další prospěšné dovednosti v oblasti IU.

Postoj k vnímání signálů z našich těl může hrát klíčovou roli

Výsledky studie dále naznačují, že z hlediska procesů je postoj k vnímání tělesných signálů klíčovým předpokladem pro další rozvoj IU, ovlivňující jak samotné vnímání, tak jeho hlubší zpracování. Podle autorů tak zformování silnějšího postoje k tělesným vjemům předchází jejich kvalitnějšímu vnímání a rozpoznání.

Tato studie přináší nové poznatky o tom, jak lidé vnímají své tělo, a otevírá dveře jak pro další výzkum v této oblasti, tak i pro aplikaci do praxe. Jednou z možných implikací pro psychoterapii tak může být například to, že by se terapeuti mohli nejdříve zaměřit na změnění postojů klientů ke vnímání vlastního těla. Až poté by podle výsledků bylo vhodné začít pracovat na zlepšení klientovy schopnosti vnímat podněty z vlastního těla. Autoři však upozorňují, že se jedná pouze o explorativní interpretace, které je potřeba brát s rezervou a doporučují budoucím studiím zaměřit se na zlepšení spolehlivosti některých subškál MAIA^CZ a hlouběji zkoumat vztah mezi interoceptivním uvědoměním a různými psychickými poruchami.

Doporučená citace:

Klocek, A., Řiháček, T. & Cígler, H. (2025) Czech Version of the Multidimensional Assessment of Interoceptive Awareness (MAIA): Psychometric Evaluation and Network Model. Mindfulness (16), 403–420. https://doi.org/10.1007/s12671-025-02515-w