Psychoterapie je dlouhodobě vnímána jako efektivní cesta k řešení psychických potíží a osobnímu růstu. Vědci se ale stále snaží pochopit, co vlastně vede k terapeutické změně a jak tento proces nejlépe popsat. Jedním z moderních přístupů, který si v poslední době získává pozornost, je rámec aktivní inference (AIF), který má potenciál i pro sjednocení výzkumu psychopatologie a psychoterapie. Zároveň je v psychoterapii již dlouhodobě známo, že proces změny může být podpořen různými společnými faktory, jako je terapeutický vztah nebo techniky mindfulness. Studie Petry Hubatka a Tomáše Řiháčka z INPSY/Centra pro výzkum psychoterapie se zaměřila na propojení těchto faktorů s aktivní inferencí a hledala odpovědi na to, jak tento rámec může vysvětlit mechanismy změny v psychoterapii.
Co je to aktivní inference?
AIF je teoretický model s matematickou formalizací přistupující k lidskému mozku jako k „predikčnímu stroji“, který se snaží neustále vyrovnávat očekávání s realitou a pomáhá lidem porozumět světu kolem nich i sobě samotným. Jednoduše řečeno, pokud se tyto predikce neshodují s realitou, může to naznačovat, že představy, které má člověk o sobě i světě kolem sebe, nemusí být pro jeho aktuální životní okolnosti odpovídající. AIF předpokládá, že jsou lidé tyto odchylky schopni vyrovnávat (např. úpravou svých přesvědčení, aby realitě odpovídaly lépe). Pokud se jim ale tento „vnitřní model“ světa a sebe samých dlouhodobě nedaří upravit tak, aby predikce realitě odpovídaly lépe, mohou zažívat psychické potíže jako například depresi či úzkost. Psychoterapie podle tohoto rámce pomáhá klientům upravit jejich očekávání tak, aby lépe odpovídaly jejich životní situaci a realitě. AIF tedy může odborníkům pomoci lépe pochopit, jak funguje změna v psychoterapii a jak klientům lépe pomáhat překonávat psychické obtíže.
Cíle současné studie
Autoři studie Petra Hubatka s Tomášem Řiháčkem se rozhodli prozkoumat, jak lze pomocí AIF popsat společné faktory změny v psychoterapii. Cílem bylo shrnout stávající výzkumné studie a vytvořit mapující přehled, který ukazuje, jak jednotlivé faktory změny mohou být popsány v teoretickém rámci AIF. Autoři identifikovali celkem 22 studií, které splňovaly kritéria zahrnutí.
Jak z pohledu AIF pomoci klientovi?
Podle výsledků se ve všech analyzovaných studiích jednotliví autoři shodli na tom, že klienti přicházejí do terapie s nedostatečně optimalizovanými predikčními modely. To znamená, že tito lidé mohou mít přehnaně přesné či naopak nepřesné předpoklady o světě nebo vlastní hodnotě. Cílem psychoterapie je tyto modely optimalizovat tak, aby klienti dokázali efektivněji predikovat a reagovat na své životní situace. Mezi studiemi byly identifikovány dva hlavní způsoby, kterými může psychoterapie dané modely optimalizovat:
- cílově orientované intervence, jejichž záměrem je změnit klientovu reakci předem stanoveným způsobem (např. prostřednictvím techniky desenzitizace, tedy postupného snižování citlivosti na určité podněty)
- intervence založené na exploraci, jejichž cílem je rozšířit klientovu perspektivu a zvýšit přístupnost emocí, myšlenek, vzpomínek a tělesných pocitů (např. prostřednictvím mindfullness)
Studie shrnuje mnoho společných faktorů pro změnu v psychoterapii, jedním z nejčastěji diskutovaných společných faktorů byl však terapeutický vztah. Autoři uvedli, že tento vztah lze vysvětlit sladěním predikčních modelů mezi terapeutem a klientem. Tento proces zahrnuje vzájemné učení a přizpůsobování se, což vede ke snížení nejistoty a vytváření společného pohledu na věc. Mindfulness byl také identifikován jako klíčový mechanismus vedoucí ke změně očekávání klienta. Autoři studií argumentovali, že mindfulness pomáhá zvyšovat vědomí toho, co aktuálně smyslově vnímáme, což může přispět k lepšímu zpracování emocí a změně nevhodných reakcí.
Autoři studie dospěli k závěru, že aktivní inference poskytuje slibný vysvětlující rámec pro hlubší porozumění mechanismům změny v psychoterapii. Jednou ze zásadních výhod AIF je vybudovaný matematický aparát, na kterém je teorie postavená. Proto by AIF v budoucnu mohl být užitečný při konceptualizaci jednotlivých případů a pochopení procesů udržujících maladaptivní chování u konkrétního klienta. Studie tak představuje důležitý krok k sjednocení psychoterapeutického výzkumu a praxe.
Doporučená citace:
Hubatka, P., & Řiháček, T. (2024). Common factors viewed through the lens of the active inference framework: A mapping review. Journal of Psychotherapy Integration. https://doi.org/10.1037/int0000350
