Náš člen Lukas Blinka v rozhovoru pro iROZHLAS.cz vysvětluje, proč data z projektu DigiWELL ukazují ohledně digitálního návykového chování podstatně mírnější realitu, než jaká se často prezentuje v médiích. Upozorňuje, že každodenní hraní či používání sociálních sítí samo o sobě problém nepředstavuje, mnohem silněji se s riziky pojí až mnohahodinové online maratony. Skutečná porucha vyžadující odbornou péči se týká jen nepatrného zlomku české populace. Popisuje také, jak se sociální sítě v posledních letech proměnily a proč lidé místo propojování s přáteli často uvíznou v pasti algoritmů.

Označení vlastního národa za výjimečný, avšak nedoceněný ostatními, je jádrem tzv. národního narcismu. Na rozdíl od vlastenectví ho charakterizuje pocit nároku na uznání a stálá nespokojenost s tím, jak daný národ vnímá okolní svět. Výzkumy už dříve ukázaly, že lidé s vyšší mírou národního narcismu častěji prožívají stres či depresivní příznaky, zůstávalo ale nejasné, co je příčinou a co důsledkem. Nová studie našeho člena Michala Mužíka, se pokusila zachytit, jak se národní narcismus a nepříjemné emoce vzájemně ovlivňují v čase.

Nový report týmu Zdraví, média a sexualita vydaný v rámci projektu DigiWELL ukazuje, že digitální návykové chování je vzácnější, než zaznívá z médií. Díky panelovému šetření přinášejí Andrea Stašek, Lukas Blinka, Anna Ševčíková, Ondřej Musil, Nikola Psárska a Alexandra Štefková první reprezentativní odhad, kolika lidí se rizikové užívání sociálních sítí, her, nakupování a pornografie týká. V reportu najdete také podrobné informace o četnosti a intenzitě užívání a souvislostech se životní spokojeností a dalšími ukazateli.

Populace stárne a spolu s tím se prodlužuje i pracovní život – lidé nad 55 let dnes tvoří v Evropské unii výrazně větší podíl pracovní síly než před dvaceti lety. Mění se ale i podoba samotné práce – čím dál víc do ní zasahují digitální technologie a větší část jí probíhá z domova. Digitální technologie přináší starším zaměstnancům řadu výhod, například větší flexibilitu nebo méně fyzicky náročných úkolů. Na druhou stranu s sebou nesou i rizika – především dlouhé sezení u obrazovky může mít negativní důsledky. Podrobnější vysvětlení, jak konkrétně ovlivňuje digitalizace fyzické zdraví starších pracujících, dosud chybí. Právě na to se však zaměřil nový přehledový článek, na kterém se podílela i Anna Ševčíková z INPSY.