Na Masarykově univerzitě proběhlo celorepublikové Setkání se zástupci a řediteli středních škol zaměřené na rozvoj nadaných žáků, v jehož hlavní panelové diskusi vystoupila naše členka Šárka Portešová. Upozornila na proměnu vnímání nadání a fenomén tzv. dvojí výjimečnosti, kdy mimořádný intelekt mohou doprovázet například poruchy učení, hyperaktivita či poruchy autistického spektra. Představila také herní diagnostický systém Invenio, který po základních školách míří nově i na středoškoláky.

Foto: Adam Meszároš

V rozhovoru pro Seznam Zprávy vyvrací náš člen Lukas Blinka rozšířené mýty kolem digitálních technologií a komentuje výsledky výzkumu projektu DigiWELL, podle kterého se skutečná dlouhodobá závislost týká zhruba 1,2 % dospělých Čechů. V textu vysvětluje, proč nafukování odhadů problém paradoxně zneviditelňuje a dělá z něj normu, proč samotné hodiny online z člověka závislého nedělají a podle čeho se skutečný problém doopravdy pozná. Přibližuje také rozdíly mezi scrollováním sítí a závažnějšími dopady pornografie či online nakupování a odpovídá na to, proč plošné zákazy telefonů ve školách bez nabídky alternativ nic nevyřeší.

Tomáš Řiháček z Centra pro výzkum psychoterapie spolu s Valentínou Cvikovou publikovali v časopise Psychotherapy Research studii ověřující psychometrické vlastnosti české a slovenské verze krátkého dotazníku Škála reakcí na sezení (SRS-3-B). Nástroj o pouhých 14 položkách má terapeutům pomáhat systematicky zachytit, jak klienti prožívají jednotlivá sezení, a to jak z hlediska pozitivních, tak i nepříjemných či brzdících reakcí. Analýza potvrdila, že dotazník má dobré psychometrické vlastnosti – jednotlivé položky se navzájem nepřekrývají, souvisí s dalšími ukazateli terapeutického procesu a jsou srovnatelné napříč jazykovými verzemi. Autoři navíc ukázali, že i přes svou stručnost dotazník obsáhne většinu reakcí, které si klienti po sezení sami spontánně vybaví.

Předsudky vůči etnickým a náboženským skupinám patří k závažným a rozšířeným problémům dnešní společnosti napříč zeměmi i kulturami. Výzkum přitom už delší dobu ukazuje, že naše postoje si k jiným skupinám netvoříme jen sami za sebe – silně je ovlivňují i lidé kolem nás, především rodina a přátelé. Řada studií už potvrdila, že se kamarádi v míře předsudků skutečně časem přibližují, zůstávala ale nezodpovězená klíčová otázka: jak velký dopad má tato socializace na celkovou úroveň předsudků v širší sociální síti (tedy např. v síti přátel nebo ve školní třídě)? Vede kamarádství mezi lidmi s různou mírou předsudků spíš ke sjednocení postojů, nebo naopak k nárůstu rozdílů? Právě na tuto otázku se zaměřila nová studie, na které se podílel i náš člen Tibor Žingora.