Populace stárne a spolu s tím se prodlužuje i pracovní život – lidé nad 55 let dnes tvoří v Evropské unii výrazně větší podíl pracovní síly než před dvaceti lety. Mění se ale i podoba samotné práce – čím dál víc do ní zasahují digitální technologie a větší část jí probíhá z domova. Digitální technologie přináší starším zaměstnancům řadu výhod, například větší flexibilitu nebo méně fyzicky náročných úkolů. Na druhou stranu s sebou nesou i rizika – především dlouhé sezení u obrazovky může mít negativní důsledky. Podrobnější vysvětlení, jak konkrétně ovlivňuje digitalizace fyzické zdraví starších pracujících, dosud chybí. Právě na to se však zaměřil nový přehledový článek, na kterém se podílela i Anna Ševčíková z INPSY. 

Náš člen Lukas Blinka v Českém rozhlase Radiožurnál reagoval na návrh Ursuly von der Leyenové zvýšit věkovou hranici pro vstup dětí na sociální sítě. Podle něj je plošný zákaz kontraproduktivní a regulace by se neměla cílit na samotné děti, ale spíše na provozovatele sítí a fungování jejich algoritmů. Zdůrazňuje, že mnohem důležitější je rozvíjet u dětí digitální gramotnost, mluvit s nimi o jejich chování na internetu a posilovat jejich psychickou odolnost.

Rozhovor s Lukasem Blinkou začíná cca v čase 7:45

Průběžné sledování změn v psychoterapii, tzv. Routine Outcome Monitoring (ROM), si v posledních letech získává ve výzkumu i praxi stále větší pozornost. Jde o přístup, který terapeutům umožňuje průběžně sledovat, jak se klientům v terapii daří, jak se mění úroveň jejich symptomů či jak jsou spokojeni s terapeutickým vztahem. Výzkumy ukazují, že ROM může zlepšovat výsledky léčby, posilovat terapeutický vztah nebo pomáhat včas zachytit zhoršení stavu. Přesto se v běžné praxi využívá spíše výjimečně. Právě na to se zaměřuje nová studie z Centra pro výzkum psychoterapie pod vedením Kláry Jonášové, která si klade za cíl systematicky shrnout, co terapeutům implementaci ROM usnadňuje a co ji naopak komplikuje.

Naše členka Andrea Stašek v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč se lesbické vztahy setkávají s větší společenskou tolerancí než vztahy mezi gayi, ačkoliv se k homosexuální orientaci hlásí víc mužů než žen. Popisuje také, jak takzvaná „povinná heterosexualita“ ovlivňuje coming out u dospívajících a proč bývá pro rodiče často těžší přijmout coming out syna než dcery.