Naše členka Andrea Stašek v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč se lesbické vztahy setkávají s větší společenskou tolerancí než vztahy mezi gayi, ačkoliv se k homosexuální orientaci hlásí víc mužů než žen. Popisuje také, jak takzvaná „povinná heterosexualita“ ovlivňuje coming out u dospívajících a proč bývá pro rodiče často těžší přijmout coming out syna než dcery.

Proč lidé napříč staletími věří v Boha, přestože náboženství stojí čas i úsilí? A proč naopak moderní společnosti postupně sekularizují? Nová studie, na které se podílel i náš člen Petr Palíšek, zkoumala, zda materiální zajištění rodiny v dospívání dokáže předpovědět, jak silně budou mladí Američané v Boha věřit o deset let později.

Náš vedoucí Jan Šerek v komentáři pro Novinky.cz rozebírá aktuální návrh, který by mohl od roku 2030 snížit věkovou hranici pro komunální volby. Vysvětluje, že u dospívajících lze sice v průměru očekávat menší stabilitu politických postojů, zároveň ale upozorňuje na velké individuální rozdíly mezi mladými lidmi. Právě kvůli nim je podle něj z psychologického hlediska nesmírně složité stanovit jednu univerzální věkovou hranici, kdy je člověk k volbám již dostatečně zralý.

Kvalitní měření je základem téměř každého psychologického výzkumu – bez něj se neobejde prakticky žádné bádání o lidské psychice, ať už zkoumá cokoliv. Naprostá většina psychologických studií přitom stojí na dotaznících, ve kterých respondenti hodnotí své vlastnosti pomocí tzv. Likertovy škály, a otázka, kolik odpověďových možností by taková škála měla mít, provází výzkumníky od samého počátku jejího používání. Ačkoliv jde na první pohled o technický detail, jeho zodpovězení může zásadně ovlivnit, jak přesně a spolehlivě dotazníky vůbec měří to, co mají. Na tuto otázku reaguje aktuální studie od naší Petry Hubatky, Hynka Cíglera a Davida Eleka, publikovaná v prestižním časopise Assessment.