Jak se v české společnosti žije lidem, kteří nezapadají do tradičních genderových škatulek? V novém dokumentu České televize Ani žena, ani muž komentuje téma genderové rozmanitosti naše členka Andrea Stašek. Podle výzkumu CZECHSEX z roku 2024 se za nebinární či genderově rozmanité považuje zhruba 0,4 % obyvatel Česka. Ačkoliv z průzkumu Queer zdraví (2023) vyplývá, že drtivá většina (95 %) nebinárních lidí je ráda součástí LGBTQ+ komunity, více než polovina z nich je v důsledku neporozumění okolí ohrožena depresivními poruchami, což podtrhuje potřebu sociální opory.

Od února 2022 opustily Ukrajinu miliony lidí a hledaly útočiště v zemích Evropské unie. Nešlo přitom jen o fyzické přesídlení – uprchlíci si zároveň museli poradit s nejistotou ohledně bydlení, práce, zdravotní péče nebo toho, jak budou v nové zemi přijati. Sociální sítě se pro mnohé staly místem, kde si sdíleli informace, hledali podporu a společně dávali smysl tomu, co prožívají. Méně už se ale ví o tom, jak se tyto online rozhovory proměňují s tím, jak uprchlictví přestává být akutní krizí a stává se dlouhodobější realitou – a jestli se tahle proměna liší mezi zeměmi. Právě na to se zaměřila nová studie, na které se podílela i členka INPSY Anna Ševčíková.

Co se děje s partnerskou dynamikou a identitou rodičů ve chvíli, kdy dospělé děti opustí rodinné hnízdo? V České televizi otevřela téma tzv. syndromu prázdného hnízda naše členka Lenka Lacinová. Zdůraznila, že ačkoliv slovo „syndrom“ může evokovat patologii, ve skutečnosti jde o naprosto běžnou fázi životního cyklu rodiny. Samotný odchod dětí manželskou krizi nezpůsobuje – funguje spíše jako reflektor, který naplno nasvítí to, co ve vztahu po letech rodičovské souhry zbylo. Pro rodiče, kterým péče dlouhé roky strukturovala čas i dávala smysl, představuje tato změna výzvu k nalezení nové rovnováhy bez přenášení viny na odcházející potomky i příležitost pro návrat k sobě a vlastním zájmům v tzv. odpoledni života.

Rozhovor s Lenkou Lacinovou najdete v časech 33:18 a 1:00:22.

Mladí lidé dnes do intimního života nespěchají tolik jako dřívější generace a věková hranice prvních zkušeností se posouvá. Proč tomu tak je a jak se proměňuje pohled dospívajících na vztahy a intimitu, rozebírá nový článek iDNES.cz, kde trend komentuje Anna Ševčíková. Upozorňuje, že pro nastupující generaci už sex nepředstavuje nutné potvrzení dospělosti – opadá dřívější tlak vrstevníků a pro mladé lidi je přirozené určit si vlastní tempo, hranice a na první zkušenost si bez obav počkat.