Přispívá závislost na pornografii k sexualizaci žen? Vědci přináší nový pohled na souvislosti objektifikace

Internet dnes nabízí pestrou škálu sexuálních podnětů – od chatů, přes erotické příběhy až po pornografická videa, která jsou mezi muži stále nejrozšířenější formou online sexuálních aktivit. Výzkumy konzistentně ukazují, že časté sledování pornografie může souviset s přebíráním stereotypních a objektifikujících postojů vůči ženám. Dosud se ale většina výzkumů soustředila pouze na samotnou frekvenci konzumace porna, nikoliv na to, zda za sexualizací může stát hlubší problém – závislost. Právě na tento aspekt se zaměřuje nová studie, na které se podílela i Anna Ševčíková a Lukas Blinka z INPSY, která se ptá: je objektifikace žen pouze důsledkem častého sledování porna, nebo zde hrají roli i jiné mechanismy spojené se závislostí na pornografii?

Studii vedla Pavla Nováková, Anna Ševčíková a Lukas Blinka z Fakulty sociálních studií MUNI ve spolupráci s Editou Chvojkou z Utrecht University, Paulem Wrightem z Indiana University a Stevenem Kanem z University of South Australia. Výzkumný tým se rozhodl prozkoumat, zda existuje přímý vztah mezi závislostí na pornografii a sexualizací žen, a to i po zohlednění samotné frekvence sledování online pornografie. Studie se opírala o data z dotazníkového šetření mezi 1 272 českými muži s průměrným věkem 33 let, kteří se identifikovali jako heterosexuálové a byli aktivními uživateli erotických webů, zejména na nejznámější české erotické platformě Amateri.com.

Objektifikace žen jako zvládání abstinenčních příznaků

Výsledky ukázaly, že muži, kteří vykazovali vyšší míru symptomů závislosti na pornografii, měli také tendenci více sexualizovat ženy – a to i v případech, kdy sledovali pornografii méně často než jiní. Jinými slovy, samotné závislostní symptomy, jako například bažení, předpovídají častější objektifikaci žen. Autoři vysvětlují, že v těchto případech může sexualizace pro muže fungovat jako způsob zvládání abstinenčních příznaků, kdy se snaží „nasytit“ svou sexuální fantazii pohledem na ženy v reálném světě, pokud právě nemá přístup k online erotickému obsahu.

Vyšší citlivost k sexuálním podnětům a kulturní normy také hrají roli

Studie také naznačuje, že za tímto chováním mohou být hlubší mechanismy typické pro závislosti. U lidí s touto formou návykového chování může, dle tzv. incentive-sensitisation theory, docházet ke zvýšené citlivosti mozku na sexuální podněty. V takovém případě se z objektifikace žen může stát nevědomý způsob, jak si závislí jedinci dopřávají „náhradní“ formu sexuální stimulace. Sexualizace tak nemusí fungovat jen jako vedlejší efekt, ale jako aktivní forma zvládání touhy. Autoři tak doplňují tradičně uváděné zdroje sexuální objektifizace – jak kulturně sdílené postoje dané společnosti či získané postoje vlivem často opakující se expozice určitým mediálním obsahům. Zcela nově poukazují na souvislost se závislostní symptomatologií.

Autoři však upozorňují, že šlo o průřezovou studii, ze které nelze vyvozovat kauzalitu. Je tedy možné, že vztah mezi závislostí a objektifikací je obousměrný, nebo že za oběma jevem stojí třetí faktor – například kulturní normy. Do budoucna proto doporučují využití longitudinálních nebo experimentálních designů a zároveň se zaměřit i na ženy a neheterosexuální uživatele pornografie. Autoři také apelují na potřebu mediální výchovy, která by mohla pomoci mladým mužům rozpoznat objektifikující sdělení v médiích, a na důležitost terapeutických intervencí, které se zaměřují na zvládání bažení a náhradních forem sexuálního uspokojení. Výsledky studie tak přispívají nejen k hlubšímu porozumění fenoménu objektifikace, ale mají i významný praktický dopad na prevenci a léčbu kompulzivní poruchy sexuálního chování (v níž je tzv. závislost na pornografii její nejčastější formou), nové diagnózy v 11. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí.

Doporučená citace:

Novakova, P., Chvojka, E., Ševčíková, A., Blinka, L., Wright, P., & Kane, S. (2025). Men’s internet sex addiction predicts sexual objectification of women even after taking pornography consumption frequency into account. Frontiers in Psychology, 16, 1517317. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2025.1517317