Nezávislost versus politická ideologie. Právní rozhodování (ne)zná vítěze

Ideologie je soubor přesvědčení, hodnot a představ o společnosti, které formují naše chápání světa. Mohou mít silný dopad na způsob, jakým právníci interpretují právní normy, ačkoliv veřejnost očekává, že své osobní postoje upozaďují a jednají neutrálně. Zejména v případě soudců je neutralita základem důvěry v právní systém a spravedlnost. Nová studie výzkumníků z INPSY a Právnické fakulty MUNI ukazuje, jakými cestami ideologie může vstupovat do právní interpretace.

Petr Palíšek a Jan Šerek společně s kolegyněmi z Právnické fakulty Masarykovy univerzity Terezií Smejkalovou a Markétou Štěpáníkovou publikovali studii zabývající se vztahem mezi ideologií právníků*právniček a tím, jak vykládají právní koncept veřejného pořádku. Zjišťovali souvislost s následujícími aspekty politické ideologie:

• pravicové autoritářství – autoritářské a konzervativní postoje, důraz na poslušnost (sociální osa)
• orientace na sociální dominanci – přijímání společenských nerovností (ekonomická osa)
• populistické přesvědčení – kritika aktuální vlády či elit a důraz na „lidovou“ podporu

Studie se zúčastnilo 989 respondentů, z nichž 336 bylo právníků*právniček a 612 laiků. Dotazník obsahoval hypotetické situace týkající se veřejného pořádku a otázky na výše zmíněné ideologické aspekty světonázoru respondentů.

Veřejný pořádek lze popsat jako právní nástroj, které společnost používá pro ochranu svých hlavních hodnot. V právním řádu nicméně není přesně definován. Vědci z Masarykovy univerzity v projektu Terezie Smejkalové (autorky článku) proto vysvětlují jeho používání pomocí sociální reprezentace veřejného pořádku, tedy jaké sdílené představy o tom, co veřejný pořádek je. Ta se skládá z jádra a periferie. Jádro představuje široce sdílené hodnoty společnosti, o nichž její členové většinou nepochybují. Oproti tomu periferní přesvědčení se mohou týkat témat, na nichž neexistuje společenská shoda, jako jsou práva LGBTQ+ nebo příslušníků menšinových náboženství, a z výsledků vyplývá, že se pojí s politickou ideologií.

Jádro, nebo periferie?

Výsledky studie většinou nalezly souvislost mezi názory právníků a právniček na periferii veřejného pořádku a politickou ideologií. Překvapení ale přinesl scénář týkající se křesťanské modlitby ve veřejných učebnách, který právníci a právničky jednoznačně vnímali jako rozporný s veřejným pořádkem, ačkoliv by se zde nabízelo propojení s ideologií.

Důležitým zjištěním bylo, že pravicové autoritářství se jeví jako nejvýraznější ideologická proměnná, jež vysvětlovala odpovědi na scénáře týkající se veřejného pořádku, které souvisely například s genderovými rolemi, LGBTQ+ právy či klimatickými protesty. Zdá se, že ekonomická osa ideologie v úsudcích právníků není tak zásadní a pravicové autoritářství spíše doplňuje. Populistické přesvědčení bylo překvapivě provázáno jen omezeně. Možným vysvětlením je, že hypotetické situace reflektovaly aktuální společenská témata, kde toto ideologické přesvědčení nebylo tak zřetelné jako v jiném prostředí nebo kontextu.

Úsudky dotýkající se periferie veřejného pořádku však zřejmě nejsou výlučně ideologické. Pro další úsudky v těchto scénářích by mohly poskytnout vysvětlení jiné faktory, jako jsou afektivní složky ideologie nebo (implicitní) právní filosofie konkrétní osoby.

Zdá se nicméně, že do rozhodování o veřejném pořádku může v některých významných situacích vstupovat politické přesvědčení. Porozumění vlivu ideologie na právní interpretaci se tak jeví jako klíčové pro nastavení spravedlivého právního systému. Při rozhodování o periferních (kontroverzních) složkách veřejného pořádku hrozí příklon k osobním postojům, což je v rozporu s požadavkem na objektivitu a nestrannost. Výzkumný tým proto doporučuje, aby se soudci a soudkyně vyhnuli používání veřejného pořádku pro odvozování právních pravidel, pokud nejsou pevně přesvědčeni, že vychází z jeho jádra, které je v souladu s obecnými společenskými normami a hodnotami.

Doporučená citace: