Pandemie COVID-19 přinesla rozsáhlé změny do životů dospívajících, včetně zavedení online výuky. Povinná online výuka je ve výzkumu často spojována s řadou negativních dopadů, jako například se snížením motivace či ztrátou zájmu o školu. V poslední době se však vynořuje i výzkum zkoumající potenciální pozitivní aspekty této situace, zejména u specifických skupin studentů. Tyto studie poukazují na možnost, že studenti se specifickými vzdělávacími potřebami a nadaní studenti by mohli těžit z větší autonomie, kterou jim online výuka umožnila. Výzkum však chybí u dětí v rané adolescenci. Iniciativy se proto chopil výzkumný tým z INPSY, který se zaměřil na školní pohodu nadaných studentů právě v tomto vývojovém období.
Tým autorů, který tvoří Petr Palíšek, Michal Jabůrek a Šárka Portešová, se rozhodl prozkoumat, zda větší autonomie spojená s online výukou podporuje školní pohodu nadaných raných adolescentů. Výzkum byl proveden na vzorku 210 českých studentů ve věku 11–13 let a jedním z jejich rodičů. Děti odpovídaly na sérii dotazníků zaměřených zejména na měření autonomie, ale například i osamělosti či úzkosti spojené s pandemií. Zároveň se zúčastnili i testování fluidní inteligence na počítačích pomocí her. Hlavním měřeným konstruktem byla školní pohoda (school well-being), která zahrnuje aspekty jako pozitivní emoční prožitky, angažovanost a vztahy se spolužáky a učiteli. Rodič poté odpovídal na otázky ohledně spokojenosti s kvalitou online výuky a dopadu Covidu-19 na jejich domácnost. Hlavním cílem studie bylo zjistit, jaké faktory spojené s pandemií Covidu-19 ovlivňovaly školní pohodu raných adolescentů.
Autonomie spojená s online výukou má pozitivní přínos bez ohledu na nadání
Autoři předpokládali, že vyšší autonomie spojená s online výukou při pandemii povede k větší školní pohodě pouze u nadaných studentů, to se však ve studii nepotvrdilo. Z výsledků však vyplynulo jiné zjištění. Vyšší autonomie měla významný pozitivní vliv na školní pohodu adolescentů, bez ohledu na jejich úroveň kognitivních schopností. Možným vysvětlením by podle autorů mohlo být to, že možnost samostatně plánovat svůj čas a školní aktivity významně zlepšuje emocionální pohodu a angažovanost studentů. Autoři také zjistili, že úroveň kognitivních schopností sama o sobě neměla významný vliv na školní pohodu, což naznačuje, že autonomii by měli učitelé podporovat u všech studentů, nejen u těch nadprůměrně schopných.
Úzkost a osamělost při pandemii měly odlišné vlivy na školní pohodu
Zajímavým vedlejším zjištěním bylo, že studenti neprojevovali vysokou úroveň úzkosti spojenou s pandemií, a to ani v případech, kdy byla jejich rodina pandemií přímo zasažena. Úzkost spojená s pandemií měla jen minimální vliv na školní pohodu, což naznačuje, že obavy o zdraví neovlivnily pohodu studentů do té míry, jak se původně očekávalo. Naopak, pocit osamělosti se ukázal jako relevantní faktor, který negativně ovlivňoval vnímání smysluplnosti školy, což naznačuje, že sociální kontakty hrají v této věkové skupině klíčovou roli v oblasti školní pohody.
Tato studie přináší důležité poznatky o tom, jaké faktory mohou podpořit školní pohodu adolescentů v náročném období a zdůrazňuje, že poskytování autonomie může být klíčem k vyšší angažovanosti a spokojenosti studentů ve školním prostředí. Výsledky studie podporují přínos autonomie ve vzdělávacích intervencích pro mladé adolescenty, zejména v případě návratu k online výuce v rámci mimořádných opatření. Autoři studie však doporučují brát výsledky s rezervou, protože jsou pouze předběžné a kvůli výjimečnosti pandemické situace nemohou navazovat na dostatečně široké předchozí poznatky. Budoucí výzkum by měl podle autorů zkoumat dlouhodobé dopady autonomie na různé aspekty psychologického vývoje adolescentů.
Doporučená citace:
Palíšek, P., Jabůrek, M., & Portešová, Š. (2024). Thriving Through Autonomy: High-Ability Adolescents’ Well-Being Amidst the Pandemic. The Journal of Early Adolescence, 0(0). https://doi.org/10.1177/02724316241249485
