Průběžné sledování změn v psychoterapii, tzv. Routine Outcome Monitoring (ROM), si v posledních letech získává ve výzkumu i praxi stále větší pozornost. Jde o přístup, který terapeutům umožňuje průběžně sledovat, jak se klientům v terapii daří, jak se mění úroveň jejich symptomů či jak jsou spokojeni s terapeutickým vztahem. Výzkumy ukazují, že ROM může zlepšovat výsledky léčby, posilovat terapeutický vztah nebo pomáhat včas zachytit zhoršení stavu. Přesto se v běžné praxi využívá spíše výjimečně. Právě na to se zaměřuje nová studie z Centra pro výzkum psychoterapie pod vedením Kláry Jonášové, která si klade za cíl systematicky shrnout, co terapeutům implementaci ROM usnadňuje a co ji naopak komplikuje.

Naše členka Andrea Stašek v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč se lesbické vztahy setkávají s větší společenskou tolerancí než vztahy mezi gayi, ačkoliv se k homosexuální orientaci hlásí víc mužů než žen. Popisuje také, jak takzvaná „povinná heterosexualita“ ovlivňuje coming out u dospívajících a proč bývá pro rodiče často těžší přijmout coming out syna než dcery.

Proč lidé napříč staletími věří v Boha, přestože náboženství stojí čas i úsilí? A proč naopak moderní společnosti postupně sekularizují? Nová studie, na které se podílel i náš člen Petr Palíšek, zkoumala, zda materiální zajištění rodiny v dospívání dokáže předpovědět, jak silně budou mladí Američané v Boha věřit o deset let později.

Náš vedoucí Jan Šerek v komentáři pro Novinky.cz rozebírá aktuální návrh, který by mohl od roku 2030 snížit věkovou hranici pro komunální volby. Vysvětluje, že u dospívajících lze sice v průměru očekávat menší stabilitu politických postojů, zároveň ale upozorňuje na velké individuální rozdíly mezi mladými lidmi. Právě kvůli nim je podle něj z psychologického hlediska nesmírně složité stanovit jednu univerzální věkovou hranici, kdy je člověk k volbám již dostatečně zralý.