Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

English

Doporučení pro praxi

Přijďte na psychologický networking 2025!

AktualitaPro praxi

9. 12.

Přijďte na psychologický networking 2025!

Zajímá vás současný psychologický výzkum? Zveme vás na Brněnský psychologický networking 2025! Dozvíte se o aktuálních výzkumných projektech napříč brněnskými institucemi, získáte vhled do témat, na kterých se v oboru pracuje, a budete mít prostor pro dotazy, odbornou diskuzi a hlavně networking. Setkání je zdarma a je určené pro studenty psychologie a odborníky v oboru.
Organizátorem akce je INPSY ve spolupráci s Psychologickým ústavem Akademie věd ČR. Akce se uskuteční v pátek 12. 12. 2025 od 13:00 do 18:00 v učebně 21 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Lukas Blinka přednášel na konferenci o dětském digitálním zdraví a v roli experta zasedl i u kulatého stolu

AktualitaPro praxiPro rodiče a učiteleVýjezdy a spolupráce

8. 12.

Lukas Blinka přednášel na konferenci o dětském digitálním zdraví a v roli experta zasedl i u kulatého stolu

Náš člen Lukas Blinka byl pozván, aby promluvil na konferenci Digitální dětství a dospívání: Výzvy a odpovědi pro rodiče i odborníky pořádané Úřadem vlády spolu s Klinikou adiktologie I. LF UK, která se uskutečnila 2. 12. 2025 v Lichtenštejnském paláci v Praze pod záštitou manželky prezidenta ČR Evy Pavlové a premiéra Petra Fialy. Byl zde představen projekt, podpořený Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR vedený Klinikou adiktologie, do kterého byl Lukas Blinka zapojen a jehož výstupem je také projekt DigiRozhledna a iRodič, na kterých se podílela naše členka Natálie Macošková, a také Ondřej Musil, Veronika Gocieková a Dita Siřínková.

Závislost na hraní her napříč 12 zeměmi: kluci vs. holky, mezinárodní rozdíly a postavení českých adolescentů

AktualitaNejnovější studiePro praxiPro rodiče a učitele

1. 12.

Závislost na hraní her napříč 12 zeměmi: kluci vs. holky, mezinárodní rozdíly a postavení českých adolescentů

Videohry dnes hraje téměř každý dospívající a pro většinu z nich jde o zábavu, prostor pro setkání s přáteli nebo odpočinek po škole. U menší části hráčů ale může hraní začít ovlivňovat spánek, školní povinnosti nebo vztahy. Existují ale rozdíly mezi kluky a holkami? A které symptomy se objevují nejčastěji ve které zemi? Na tyto otázky hledala odpověď velká mezinárodní studie vedená Andreou Stašek a Lukasem Blinkou z Institutu pro psychologický výzkum. Tým porovnal unikátní data od více než 44 tisíc dospívajících z 12 evropských zemí a zaměřil se na to, jak se u nich projevují symptomy problematického hraní online her.

Prospívá občanská angažovanost mladým lidem v jejich duševní pohodě?

AktualitaNejnovější studiePro praxiPro rodiče a učitele

24. 11.

Prospívá občanská angažovanost mladým lidem v jejich duševní pohodě?

Občanská angažovanost představuje způsob, jakým mohou lidé řešit společenské problémy a ovlivňovat veřejné rozhodování. Z tohoto důvodu je zapojení mladých lidí do občanských aktivit často vnímáno pozitivně, protože zajišťuje, že jejich hlas je ve společnosti slyšet, posiluje jejich sociální vztahy a sítě a upevňuje pocit identity, smyslu a sebedůvěry. Výsledky výzkumů se však stále neshodují, jak účast na občanských aktivitách ovlivňuje osobní duševní pohodu (well-being) mladých lidí z dlouhodobého hlediska. Proto se naši členové z INPSY Honza Šerek a Michal Mužík rozhodli provést longitudinální výzkum s různorodým vzorkem mladých lidí, aby bylo možné posoudit, jak občanská angažovanost ovlivňuje jejich duševní pohodu a jak se tento vztah vyvíjí v čase.

Proč negativně formulované položky matou nejen respondenty, ale i výzkumníky?

AktualitaNejnovější studiePro praxi

20. 11.

Proč negativně formulované položky matou nejen respondenty, ale i výzkumníky?

Dotazníky patří k nejčastějším nástrojům psychologického výzkumu. Aby se předešlo tzv. tendenci souhlasit, kdy lidé automaticky souhlasí s tvrzeními bez ohledu na jejich obsah, bývají do škál vkládány i tzv. inverzně kódované položky – tedy tvrzení formulovaná v opačném směru („Nejsem rád středem pozornosti“ namísto „Rád jsem středem pozornosti“). Směs pozitivně a negativně formulovaných položek také lépe pokrývá „obsah“ měřeného atributu. Jinými slovy, umožňuje přesněji měřit nejen vysokou, ale i nízkou míru měřeného atributu, rysu nebo postoje. Jenže právě tyto položky často zdánlivě způsobují více problémů než užitku. Proč tomu tak je?

Útěk za autenticitou: Cesta queer migrantů ze Slovenska do Česka

AktualitaNejnovější studiePro praxiPro rodiče a učitele

20. 11.

Útěk za autenticitou: Cesta queer migrantů ze Slovenska do Česka

V soudobé éře definované globalizací se migrace stala klíčovým tématem společenských věd. Ačkoliv přináší migrace výhody na individuální i společenské úrovni, představuje také specifické výzvy, zejména pro imigranty s menšinovými identitami jako jsou například queer lidé. Člověk se tak může cítit, že nezapadá do queer komunity, protože je imigrant nebo že naopak nezapadá mezi ostatní migranty, protože je queer. Nedostatečně však zůstává prozkoumána rozsáhlá část migrace mezi regiony s méně výraznými kulturními rozdíly, jako je například Česko a Slovensko. Nová studie, na které se podílela Andrea Stašek a Zuzana Scott z INPSY, se proto zaměřuje na zkušenosti queer lidí, kteří migrovali ze Slovenska do Česka.

Když psychoterapie bolí: co víme o negativních zkušenostech klientů

AktualitaNejnovější studiePro praxi

26. 9.

Když psychoterapie bolí: co víme o negativních zkušenostech klientů

Psychoterapie prokazatelně pomáhá – ale ne každá zkušenost v ní je léčivá. Přehledový článek Z. Vybírala, T. Řiháčka, P. Borovičky a B. Oglese shrnuje, jak klienti popisují negativní zkušenosti, jak často se objevují, kdo je více ohrožen a co z toho plyne pro praxi. Pojem negativní zkušenosti zahrnuje vše od dočasného zhoršení potíží přes pocit nepochopení až po porušení hranic z klientské perspektivy. Přestože většině lidem terapie pomáhá, dlouhodobé přehledy ukazují, že zhruba 5-10 % klientů zažívá po terapii navýšení symptomů, a že klientská nespokojenost bývala dlouho v klinických studiích opomíjená. A právě na to se zaměřil tým z Centra pro výzkum psychoterapie z INPSY. 

Jak spolehlivě měřit dětskou pohodu? Český výzkum přináší odpovědi

AktualitaNejnovější studiePro praxi

21. 9.

Jak spolehlivě měřit dětskou pohodu? Český výzkum přináší odpovědi

Well-being lze chápat jako celkový stav pohody, ve kterém se propojují emoce, vztahy, pocit úspěchu i smysluplné činnosti. Jedná se o zkušenost, kdy člověk vnímá svůj život jako dobrý a naplněný. U dětí je sledování duševní pohody obzvlášť důležité – kvalitní well-being posiluje motivaci k učení, přispívá k lepším školním výsledkům, pomáhá rozvíjet zdravé vztahy a zároveň působí jako ochrana před úzkostí a depresí.Pokud má pojem duševní pohoda sloužit ve výzkumu, prevenci i praxi, potřebujeme nástroje, které dokážou spolehlivě zachytit, jak děti tuto svou pohodu skutečně vnímají. 

Když stačí, že je „někdo“ na druhé straně: co ukázal výzkum o online krizových chatech

AktualitaNejnovější studiePro praxi

18. 9.

Když stačí, že je „někdo“ na druhé straně: co ukázal výzkum o online krizových chatech

Pandemie covidu přinesla obrovský nárůst zájmu o online psychologickou podporu. Mnoho lidí, kteří by dříve zvažovali pouze osobní terapii, dnes sahá po chatu nebo videohovoru. Studie vycházející z diplomové práce Kataríny Azzamové pod vedením Zbyňka Vybírala z INPSY/ Centra pro výzkum psychoterapie se zaměřila na zkušenosti tří žen, které využily chatovou krizovou linku v těch nejtěžších chvílích, když uvažovaly o sebepoškození nebo sebevraždě. 

Psychoterapie jako dvousečná zbraň: jak zkoumat její negativní dopady?

AktualitaNejnovější studiePro praxi

8. 9.

Psychoterapie jako dvousečná zbraň: jak zkoumat její negativní dopady?

Psychoterapie je široce uznávaným nástrojem pro podporu duševního zdraví a její pozitivní účinky jsou dobře zdokumentovány. V posledních letech se však odborná pozornost začíná stále více obracet i k její druhé stránce – tedy k možným rizikům a negativním účinkům. Porozumění negativním dopadům psychoterapie a sjednocení v jejich posouzení by značně zlepšilo možnou práci s těmito negativními efekty a přispělo by obecně k lepší péči pro klienty. Nový přehledový článek, který vyšel v prestižním časopise Nature Reviews Psychology, a na kterém se podílel i Zbyněk Vybíral z INPSY/Centra pro výzkum psychoterapie, reflektuje trend v rozmachu výzkumu negativních dopadů psychoterapie a nabízí ucelený pohled na to, co se pod „negativními účinky“ vlastně rozumí.

Předchozí 1 2 3 4 Další

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info