Česko patří mezi třetinu evropských zemí s největším odhadem nadaných dětí, odhalit se je však nedaří. Dítě, které je ve škole označené za problémové, může „zlobit z pocitu izolace a frustrace z nudy," říká v článku Šárka Portešová. Dále popisuje, ze nadané děti probíranou látku často ovládají dříve a pak svou pozornost zaměřují na jiné činnosti, včetně zlobení. Často mohou být fascinovaní jedním tématem, například dinosaury či starověkým Egyptem nebo dopravními značkami. Také mívají rozvinutý sofistikovaný smysl pro humor, který je často prekvapivě trefný. Ač nadané děti nelze poznat podle univerzálních ukazatelů, je důležité se o to snažit, tyto děti se totiž často cítí osaměle a v kolektivech mohou být terčem šikany. K jejich nalezení pomáhá systém Invenio.

Pandemie covidu přinesla obrovský nárůst zájmu o online psychologickou podporu. Mnoho lidí, kteří by dříve zvažovali pouze osobní terapii, dnes sahá po chatu nebo videohovoru. Studie vycházející z diplomové práce Kataríny Azzamové pod vedením Zbyňka Vybírala z INPSY/ Centra pro výzkum psychoterapie se zaměřila na zkušenosti tří žen, které využily chatovou krizovou linku v těch nejtěžších chvílích, když uvažovaly o sebepoškození nebo sebevraždě. 

Psychoterapie je široce uznávaným nástrojem pro podporu duševního zdraví a její pozitivní účinky jsou dobře zdokumentovány. V posledních letech se však odborná pozornost začíná stále více obracet i k její druhé stránce – tedy k možným rizikům a negativním účinkům. Porozumění negativním dopadům psychoterapie a sjednocení v jejich posouzení by značně zlepšilo možnou práci s těmito negativními efekty a přispělo by obecně k lepší péči pro klienty. Nový přehledový článek, který vyšel v prestižním časopise Nature Reviews Psychology, a na kterém se podílel i Zbyněk Vybíral z INPSY/Centra pro výzkum psychoterapie, reflektuje trend v rozmachu výzkumu negativních dopadů psychoterapie a nabízí ucelený pohled na to, co se pod „negativními účinky“ vlastně rozumí.

Sexualita zůstává důležitou součástí lidského života i v pozdějším věku – přispívá k partnerské spokojenosti, psychické pohodě i celkové kvalitě života. Přestože výzkumy ukazují, že většina lidí si udržuje zájem o intimitu i po padesátce, zároveň se v tomto období častěji objevují nejrůznější obtíže, například pokles sexuální touhy, problémy s erekcí či bolesti při sexuálním styku. Navzdory tomu však lidé ve zralém věku odbornou pomoc vyhledávají jen zřídka – důvody tohoto „mlčení“ kolem sexuálních obtíží byly dosud málo prozkoumané. Na tuto mezeru se proto zaměřila nová studie, která vznikla v rámci projektu PRINS, a na které se významně podílely členky INPSY Gabriela Gore-Gorszewska (hlavní autorka studie) společně s Annou Ševčíkovou.