Populace stárne a spolu s tím se prodlužuje i pracovní život – lidé nad 55 let dnes tvoří v Evropské unii výrazně větší podíl pracovní síly než před dvaceti lety. Mění se ale i podoba samotné práce – čím dál víc do ní zasahují digitální technologie a větší část jí probíhá z domova.
Digitální technologie přináší starším zaměstnancům řadu výhod, například větší flexibilitu nebo méně fyzicky náročných úkolů. Na druhou stranu s sebou nesou i rizika – především dlouhé sezení u obrazovky může mít negativní důsledky. Podrobnější vysvětlení, jak konkrétně ovlivňuje digitalizace fyzické zdraví starších pracujících, dosud chybí. Právě na to se však zaměřil nový přehledový článek, na kterém se podílela i Anna Ševčíková z INPSY.
Na studii spolupracoval 13členný mezinárodní tým výzkumníků a výzkumnic z pracovišť po celé Evropě i mimo ni – kromě Anny Ševčíkové se na ní podíleli i kolegové ze Španělska, Turecka, Řecka, Velké Británie, Lotyšska, Litvy, Norska, Maroka, Itálie a Rumunska. Tým prošel sedm velkých vědeckých databází a z více než sedmi tisíc nalezených textů nakonec vybral 18 studií, které odpovídaly na hlavní otázku výzkumníků – tedy jaký vliv mají digitální technologie na fyzické zdraví pracujících starších 50 let.
Oči, záda i chronická onemocnění?
Ze studie vyplývá, že digitální technologie ovlivňují fyzické zdraví starších pracujících hned v několika oblastech, a to pozitivně i negativně. Nejvíce negativních dopadů se týká očí a pohybového ústrojí. Dlouhodobé sezení u obrazovky vede k únavě očí, bolestem hlavy a rozostřenému vidění, přičemž riziko roste hlavně s intenzitou užívání technologií při práci – nikoli nutně s věkem samotným. Podobně je to i s bolestmi šíje, zad a ramen, které se často objevují u lidí pracujících z domova nebo v hybridním režimu, a čím více dní týdně tráví prací na dálku, tím jsou potíže častější. Dobrou zprávou však je, že v obou oblastech se ukázala účinnost poměrně jednoduchých opatření – cvičení na uvolnění očí nebo školení zaměřená na správné držení těla dokázala potíže zaměstnanců citelně zmírnit, v některých případech i dlouhodobě.
Některé vlivy jsou ale složitější. Zatímco u mladších pracovníků byla práce na dálku spojena s vyšším rizikem srdečních onemocnění, u starších zaměstnanců se tato souvislost nepotvrdila. Naopak časté používání internetu bylo u lidí nad 45 let spojené s nižším výskytem několika chronických onemocnění. Autoři ale upozorňují, že to může být částečně tím, že internet obecně víc používají lidé, kteří jsou už tak zdravější nebo v lepší životní situaci.
Slibně také vypadají digitální nástroje, které mají zaměstnance v době digitalizace přímo podpořit – ať už jde o aplikace pro udržení pohybové aktivity, nebo programy pomáhající zvládnout přechod do důchodu. Aby ale takové nástroje fungovaly, je potřeba je přizpůsobit potřebám starších uživatelů a počítat i s bariérami, jako je nižší digitální gramotnost nebo obavy z používání nových technologií.
Doporučení pro zaměstnavatele
Autoři studie proto zdůrazňují, že klíčovou roli hrají zaměstnavatelé – právě oni mohou rizika spojená s digitalizací práce výrazně zmírnit. Mezi konkrétní opatření, která doporučují, patří třeba nastavitelné pracovní stoly a židle, nositelná zařízení sledující pohyb a dobu strávenou u obrazovky, nebo pravidelné přestávky a krátká cvičení během pracovní doby. Užitečné může být i zapojení odborníků na pracovní zdraví, kteří dokážou vyhodnotit rizika konkrétního zaměstnance a navrhnout mu opatření na míru. Aktuální zjištění tak ukazují jasný směr: má-li digitalizace práce prospívat i stárnoucím zaměstnancům, musí se technologie přizpůsobovat lidem, a ne naopak.
Doporučená citace:
Spijker, J. J., Barlın, H., Dritsaki, M., Gu, Y., Klavina, A., Korkmaz Yaylagul, N., Kulla, G., Mercan, M. A., Orhun, E., Sevcikova, A., Unim, B., Yildizer, G., & Tofan, C. M. (2025). The Impact of Digital Technology on the Physical Health of Older Workers: Scoping Review. JMIR Aging, 8, e78406. https://doi.org/10.2196/78406
