Veřejná důvěra v instituce roste tehdy, když lidé věří, že stát jedná spravedlivě – například že podporu dostávají ti, kteří ji skutečně potřebují. Stále však víme málo o tom, jakou roli hraje komplexnost samotných procesů v institucích. Systémy sociální pomoci totiž bývají někdy složené z protichůdných pravidel a nejednotných postupů, což může u uživatelů vyvolávat zmatek a nejistotu. Autoři nové studie, na které se podíleli i členové INPSY Lenka Štěpánková a Honza Šerek, se zaměřili právě na to, jak lidé vnímají spravedlnost a důvěru v takto nepřehledném a nejednotném systému, který nazývají „institucionální záhadou“.

Jaké je být otevřeně queer a zároveň aktivní sportovec*kyně v Česku? Jak sportovní prostředí reaguje na diverzitu a co může udělat pro to, aby bylo opravdu bezpečné a otevřené pro všechny? Nad těmito otázkami se zamýšlela naše Andrea Stašek společně s vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky na FSS MU Ivetou Jansovou, bývalým profesionálním cyklistou Štěpánem Stloukalem a jednou z nejlepších florbalových brankářek světa Janou Christianovou. Debata proběhla v rámci Prague Pride festivalu.

Foto: Létoslav Chromek

Nová studie publikována v časopise Nature přinesla výsledky, které tvrdí, že již v první třídě mají chlapci v matematice navrch oproti dívkám. A tato propast se v průběhu studia ještě prohlubuje. Čím to může být? Na tuto otázku se pokoušel s dalšími odborníky najít odpověď člen INPSY Michal Jabůrek pro Hospodářské noviny. Podle Michala hrají hlavní roli stereotypy, které nevědomě nejvíce rozšiřují právě rodiče a učitelé dětí.