Autobiografické vzpomínky, tedy vzpomínky o nás samých, tvoří významnou součást našeho života. Pomáhají nám utvářet si vlastní identitu, a ukazují, jaké okamžiky považujeme za zásadní a důležité pro náš životní příběh. Vzpomínáme ale na minulost spíše v dobrém nebo špatném? Na to se zaměřila nová studie od našich členů Lenky Štěpánkové a Standy Ježka.

Psychoterapie prokazatelně pomáhá – ale ne každá zkušenost v ní je léčivá. Přehledový článek Z. Vybírala, T. Řiháčka, P. Borovičky a B. Oglese shrnuje, jak klienti popisují negativní zkušenosti, jak často se objevují, kdo je více ohrožen a co z toho plyne pro praxi. Pojem negativní zkušenosti zahrnuje vše od dočasného zhoršení potíží přes pocit nepochopení až po porušení hranic z klientské perspektivy. Přestože většině lidem terapie pomáhá, dlouhodobé přehledy ukazují, že zhruba 5-10 % klientů zažívá po terapii navýšení symptomů, a že klientská nespokojenost bývala dlouho v klinických studiích opomíjená. A právě na to se zaměřil tým z Centra pro výzkum psychoterapie z INPSY. 

Nový ročník Forbes výběru nejlepších vědkyň v Česku jmenuje naši členku Annu Ševčíkovou z týmu Zdraví, média a sexualita, jako jednu z top žen ve vědě za tento rok. Vybráno bylo celkem 25 vědkyň napříč obory. Anna Ševčíková patří také k nejcitovanějším vědkyním v oblasti společenských věd. Výzkumně se zajímá o oblast duševního a sexuálního zdraví a vlivu digitálních technologií. Nyní je také hlavní koordinátorkou výzkumného projektu Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti, který spojuje odborníky ze čtyř českých univerzit a Akademie věd.

Gratulujeme!

Foto: Michael Tomeš

Well-being lze chápat jako celkový stav pohody, ve kterém se propojují emoce, vztahy, pocit úspěchu i smysluplné činnosti. Jedná se o zkušenost, kdy člověk vnímá svůj život jako dobrý a naplněný. U dětí je sledování duševní pohody obzvlášť důležité – kvalitní well-being posiluje motivaci k učení, přispívá k lepším školním výsledkům, pomáhá rozvíjet zdravé vztahy a zároveň působí jako ochrana před úzkostí a depresí.Pokud má pojem duševní pohoda sloužit ve výzkumu, prevenci i praxi, potřebujeme nástroje, které dokážou spolehlivě zachytit, jak děti tuto svou pohodu skutečně vnímají.