V dnešní době jsou digitální technologie a obrazovky pevnou součástí našeho každodenního života – ať už jde o práci, komunikaci nebo zábavu. Mezi způsoby trávení volného času, které dlouhodobě přitahují pozornost odborníků i veřejnosti, patří hraní počítačových her a hazardní hry/gambling. Pokud však tyto aktivity ztratí zdravé hranice a stanou se nekontrolovatelnými, mohou nabýt podobu tzv. návykové poruchy. Studie, které by se zaměřily na souběh obou problémových chování a jejich spojitost s psychickými potížemi, jsou stále vzácné – zejména v reprezentativních vzorcích běžné populace. Aktuální studie publikovaná v Nordic Journal of Psychiatry, na kterém se podílel i náš Lukas Blinka, však nyní tuto mezeru pomáhá zaplnit.

Veřejná důvěra v instituce roste tehdy, když lidé věří, že stát jedná spravedlivě – například že podporu dostávají ti, kteří ji skutečně potřebují. Stále však víme málo o tom, jakou roli hraje komplexnost samotných procesů v institucích. Systémy sociální pomoci totiž bývají někdy složené z protichůdných pravidel a nejednotných postupů, což může u uživatelů vyvolávat zmatek a nejistotu. Autoři nové studie, na které se podíleli i členové INPSY Lenka Štěpánková a Honza Šerek, se zaměřili právě na to, jak lidé vnímají spravedlnost a důvěru v takto nepřehledném a nejednotném systému, který nazývají „institucionální záhadou“.

Jaké je být otevřeně queer a zároveň aktivní sportovec*kyně v Česku? Jak sportovní prostředí reaguje na diverzitu a co může udělat pro to, aby bylo opravdu bezpečné a otevřené pro všechny? Nad těmito otázkami se zamýšlela naše Andrea Stašek společně s vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky na FSS MU Ivetou Jansovou, bývalým profesionálním cyklistou Štěpánem Stloukalem a jednou z nejlepších florbalových brankářek světa Janou Christianovou. Debata proběhla v rámci Prague Pride festivalu.

Foto: Létoslav Chromek