V soudobé éře definované globalizací se migrace stala klíčovým tématem společenských věd. Ačkoliv přináší migrace výhody na individuální i společenské úrovni, představuje také specifické výzvy, zejména pro imigranty s menšinovými identitami jako jsou například queer lidé. Ti se mohou v zemi, do které imigrují cítit přehlíženi, nepochopeni či stigmatizování právě na základě protínajících se identit (např. queer x imigrant). Člověk se tak může cítit, že nezapadá do queer komunity, protože je imigrant nebo že naopak nezapadá mezi ostatní migranty, protože je queer.
Většina migračního výzkumu se tradičně soustředí na srovnávání velmi odlišných kulturních a sociopolitických prostředí (např. Afrika vs Evropa). Oproti tomu nedostatečně zůstává prozkoumána rozsáhlá část migrace mezi regiony s méně výraznými kulturními rozdíly, jako je například Česko a Slovensko. Nová studie, na které se podílela Andrea Stašek a Zuzana Scott z INPSY, se proto zaměřuje na zkušenosti queer lidí, kteří migrovali ze Slovenska do Česka.
Cílem výzkumu bylo poskytnout odpověď na klíčovou otázku: Jak vnímají queer Slováci žijící v Česku svou migraci v kontextu své identity, adaptace a pohody? Autoři zjišťovali příběhy od 16 účastníků, přičemž šest z nich se zúčastnilo tzv. focus group (skupinové diskuze) a s deseti byl proveden individuální hloubkový rozhovor. Hlavním cílem metod bylo identifikovat sdílené překážky, ale i adaptační mechanismy, které účastnící studie na své migrační cestě do Česka využili či stále využívají.
Nová země, nové já
Výsledky studie poukázaly na to, že pro mnoho slovenských queer migrantů bylo přesídlení do Česka zásadní zkušeností, která jim umožnila změnit svůj život. Přesun často fungoval jako únik ze sociokulturně a politicky omezujícího prostředí na Slovensku. Respondenti popisovali migraci jako příležitost k větší autentičnosti a svobodnému vyjádření své queer identity, což pro ně bylo na Slovensku nemožné. Někteří účastníci díky migraci poprvé objevili a otevřeně projevili svou queer identitu, zatímco jiní oceňovali obecně liberálnější atmosféru větších českých měst. Zároveň však většina účastníků nevnímala svou queer identitu jako centrální, nýbrž jako jen jednu součást sebe samých.
Zatímco v Česku žili účastníci vesměs autentický život, při návštěvách Slovenska nebo ve styku s konzervativními rodinnými příslušníky často skrývali nebo zmírňovali projevy své identity (např. sundávali duhové doplňky nebo změnili styl oblékání). Tato dvojakost identity se tak ukázala jako nezbytná adaptační strategie. Účastníci tak aktivně upravovali míru otevřenosti v závislosti na sociálním kontextu.
Je mi tu lépe, ale mohlo by to být lepší
Účastníci dále často zmiňovali, že se v Česku cítí lépe, svobodněji a mohou více otevřeně projevovat svou identitu. I tak však prostředí Česka nevnímali zdaleka jako ideální. Více účastníků se setkalo v Česku s diskriminací a projevilo strach nad politickým klimatem a možnou regresí v právech queer lidí. Jejich úvahy tak zdůraznily, že cesta k plnému přijetí a bezpečnosti je stále v procesu a že pro dosažení skutečné rovnosti je i nadále zásadní pokrok ve společnosti a politice.
Tato studie tak zdůrazňuje potřebu kulturně citlivé podpory pro queer migranty, a to i pro migraci mezi sobě vcelku podobnými státy. Univerzity, zdravotní zařízení a komunitní centra by měly nabízet vstřícný a přijímající prostor podporující svobodné vyjádření identit a přispívat tak k snížení stresu, který migranti často zažívají. Pro dlouhodobou pohodu je také nadále klíčové prosazování stabilní ochrany práv queer lidí a zavedení protidiskriminačních politik.
Doporučená citace:
Maderová, B., Stašek, A., Návratová, L., Doležalová, T. F., & Scott, Z. (2025). Navigating identity on the move: the adaptation and well-being of LGBTQIA+ Slovak immigrants in Czechia. Psychology & Sexuality, 1–21. https://doi.org/10.1080/19419899.2025.2580978
