Občanská angažovanost představuje způsob, jakým mohou lidé řešit společenské problémy a ovlivňovat veřejné rozhodování. Z tohoto důvodu je zapojení mladých lidí do občanských aktivit často vnímáno pozitivně, protože zajišťuje, že jejich hlas je ve společnosti slyšet, posiluje jejich sociální vztahy a sítě a upevňuje pocit identity, smyslu a sebedůvěry. Výsledky výzkumů se však stále neshodují, jak účast na občanských aktivitách ovlivňuje osobní duševní pohodu (well-being) mladých lidí z dlouhodobého hlediska. Proto se naši členové z INPSY Honza Šerek a Michal Mužík rozhodli provést longitudinální výzkum s různorodým vzorkem mladých lidí, aby bylo možné posoudit, jak občanská angažovanost ovlivňuje jejich duševní pohodu a jak se tento vztah vyvíjí v čase.
Studie zkoumala souběžně tři typy občanské angažovanosti:
- protestní (aktivity mimo tradiční politické instituce)
- konvenční (aktivity v rámci tradičních politických institucí)
- a sociální (pomoc druhým v komunitě).
Výzkum je navíc unikátní i tím, že se uskutečnil v Česku jako postkomunistické zemi Střední Evropy, čímž rozšiřuje dosavadní poznatky, které pocházejí převážně ze zemí s dlouhou demokratickou tradicí. Data byla sbírána v sedmi vlnách, které od sebe byly vzdáleny po třech měsících. Výzkumu se zúčastnilo 1257 osob s průměrným věkem 23 let.
Komunitní pomoc souvisí s duševní pohodou více než protest
Autoři zjistili, že lidé, kteří se dlouhodobě více občansky angažují, mají tendenci mít i vyšší duševní pohodu. Tato souvislost byla nejsilnější u sociální angažovanosti (pomoc v komunitě) a naopak nejslabší u té protestní. Autoři tyto výsledky vysvětlují tak, že dlouhodobá duševní pohoda je spíše spojena s komunitně orientovanými aktivitami. Navíc se ukázalo, že angažovanost souvisí nejsilněji především se sociální dimenzí pohody (zlepšené sociální fungování nebo náhled na společnost) a méně s emocionálními a psychologickými aspekty (jako je nálada či sebevědomí).
Aktivismus není "rychlý lék" na zlepšení duševní pohody
Další zásadním zjištění studie se týká toho, co se děje, když se u mladého člověka zvýší míra angažovanosti v průběhu času. Autoři zkoumali, zda toto zvýšené zapojení v jednom měřicím období (např. na podzim) povede ke zlepšení jeho duševní pohody v období následujícím (např. v zimě). Výsledky studie však neodhalily přesvědčivé důkazy o tom, že by změna v občanské angažovanosti systematicky způsobila změnu v pocitu osobní pohody. Jinými slovy, i když angažovanější lidé byli celkově spokojenější, krátkodobé občanské zapojení nemělo prokazatelný okamžitý dopad na zlepšení emocionální, psychologické nebo sociální pohody.
Výsledky studie tedy naznačují, že občanská angažovanost pravděpodobně nebude mít okamžitý a trvalý pozitivní vliv na duševní pohodu mladých lidí. Je však možné, že se efekty objeví postupně v průběhu delšího časového období. Proto by při navrhování intervencí, které usilují o zlepšení duševní pohody mladých lidí prostřednictvím občanské angažovanosti, měl být kladen důraz spíše na dlouhodobé kumulativní efekty, nikoli na rychlé, jednorázové akce.
Doporučená citace:
Šerek, J., & Mužík, M. (2025). The effects of youth civic participation on well-being: Results from a seven-wave longitudinal study. International Journal of Behavioral Development, 0(0). https://doi.org/10.1177/01650254251381981
