Dotazníky patří k nejčastějším nástrojům psychologického výzkumu. Aby se předešlo tzv. tendenci souhlasit, kdy lidé automaticky souhlasí s tvrzeními bez ohledu na jejich obsah, bývají do škál vkládány i tzv. inverzně kódované položky – tedy tvrzení formulovaná v opačném směru („Nejsem rád středem pozornosti“ namísto „Rád jsem středem pozornosti“). Směs pozitivně a negativně formulovaných položek také lépe pokrývá „obsah“ měřeného atributu. Jinými slovy, umožňuje přesněji měřit nejen vysokou, ale i nízkou míru měřeného atributu, rysu nebo postoje. Jenže právě tyto položky často zdánlivě způsobují více problémů než užitku. Proč tomu tak je?
Nová studie vedená Davidem Elekem, na jejíž realizaci spolupracovali Hynek Cígler a Stanislav Ježek z INPSY přináší odpovědi – problém nemusí být jen v kognitivní zátěži respondentů, ale i v samotném jazyce, logice a způsobu, jak otázky formulujeme.
Jazyk jako zdroj (ne)porozumění
Odpovědi na inverzně formulované otázky bývají často označovány jako „nekonzistentní“. Typicky například tehdy, když člověk nesouhlasí s tvrzením „Jsem šťastný“ ani s jeho protějškem „Jsem nešťastný“. Na první pohled to může vypadat jako chyba, ale podle autorů je to zcela logické. Jazyk totiž umožňuje i střední, neutrální pozici – nebýt ani šťastný, ani nešťastný. Pokud neplatí ani jedno, respondent na obě otázky odpoví nesouhlasně. Z hlediska významu jde o naprosto srozumitelnou odpověď, i když statistický model ji vyhodnotí jako rozpor. Člověk také musí chápat, že „nesouhlas“ s negací je ve skutečnosti souhlasem. Tento proces obracení logiky výroku zvyšuje kognitivní nároky a také zvyšuje riziko neúmyslných chyb nebo zmíněných nejednoznačných odpovědí.
Nový rámec pro měření v psychologii
V psychometrice se běžně předpokládá, že pozitivní a inverzně formulované položky jsou jen dvě strany téže mince – měří totéž, jen „obráceně“. Jenže jazyk tak nefunguje. Slova, negace a antonyma se nechovají jako přesné zrcadlové protějšky. Lidé se navíc liší v tom, jak „ostře“ negace vnímají. Někteří lidé mají tendenci vnímat pozitivně a negativně formulované položky jako přesné opaky, zatímco jiní lidé jako vzájemně se nevylučující, překrývající se výroky. Tyto rozdíly ve vnímání však nesouvisejí s měřenými konstrukty, například postoji či osobnostními charakteristikami.
Tradičním důsledkem použití směsi souhlasných a nesouhlasných položek je zkreslení psychometrických parametrů dotazníku. Výzkumníkům se může zejména zdát, že namísto jediného postoje najednou měří postoje dva. Příkladem může být měření extraverze a introverze. Ve skutečnosti jde o jediný konstrukt, oba termíny pouze označují opačné konce „škály“ (introverze je označení pro malé množství extraverze a naopak). Pokud však dotazník obsahuje nesouhlasné položky („jsem rád mezi lidmi“ vs. „jsem rád sám“), může se zdát, že ve skutečnosti máme dva sice podobné, avšak rozdílné konstrukty: introverzi a extraverzi. Stejný efekt pak také může vytvářet falešné souvislosti ve výzkumných studiích napříč různými dotazníky. To může dalekosáhle ovlivňovat kvalitu výzkumných studií nejen v psychologii, ale sociálních vědách obecně, nebo i v medicíně a jiných oborech.
Existuje velké množství postupů, jak zmíněné efekty kontrolovat. Ovšem bez ohledu na to, jak sofistikovaný statistický model použijeme, při přehlížení lingvistické stránky otázek riskujeme, že výsledky zkreslíme.
Co z toho plyne pro praxi
Namísto mechanického vyřazování „problémových“ položek autoři doporučují přesněji klasifikovat různé typy inverze. Podle nich je potřeba využít stávajících znalostí z lingvistiky o vnímání antonym a negací obecně. Další možností je zkoumat, jak se projevují nesouhlasné položky v různých jazycích. Zejména při překládání dotazníků by měli výzkumníci vědět, že stejná negace může v jiném jazyce působit odlišně. Jak shrnují sami autoři: „Cesta k přesnějšímu měření možná nevede přes složitější modely, ale přes hlubší porozumění tomu, jak lidé rozumějí slovům.“
Doporučená citace:
Elek, D., Cígler, H., Grüning, D. J., & Ježek, S. (2025). Advancing the psychometrics of reverse-keyed items: enriching cognitive theory by a logical and linguistic perspective. Frontiers in Psychology, 16, 1684612. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2025.1684612
