Well-being lze chápat jako celkový stav pohody, ve kterém se propojují emoce, vztahy, pocit úspěchu i smysluplné činnosti. Jedná se o zkušenost, kdy člověk vnímá svůj život jako dobrý a naplněný. U dětí je sledování duševní pohody obzvlášť důležité – kvalitní well-being posiluje motivaci k učení, přispívá k lepším školním výsledkům, pomáhá rozvíjet zdravé vztahy a zároveň působí jako ochrana před úzkostí a depresí.Pokud má pojem duševní pohoda sloužit ve výzkumu, prevenci i praxi, potřebujeme nástroje, které dokážou spolehlivě zachytit, jak děti tuto svou pohodu skutečně vnímají. Nová studie ověřující fungování české verze dotazníku Stirling Children’s Well-Being Scale (SCWBS) ukazuje, že u dětí ve věku mezi 10-12 let lze pohodu chápat jako jeden ucelený fenomén, který se nejspíše v jejich vnímání dále nerozpadá do dalších složek – a že i když se možné odpovědi v dotazníku zjednoduší pro rychlejší vyplňování, nemusí to vést k horšímu měření.
Stirling Children’s Well-Being Scale (SCWBS)
SCWBS dotazník vznikl ve Velké Británii a patří k nejpoužívanějším nástrojům pro měření duševní pohody pro děti od 8 do 15 let. Obsahuje 15 otázek, které se ptají například na to, zda se dítě cítí šťastné, zda má podporu od druhých nebo jak si věří v běžných situacích. Tři položky dále neměří duševní pohodu, ale slouží k odhalení sociální žádoucnosti odpovídání.
Český tým otestoval SCWBS na velkém vzorku dětí
Marek Matouš Bula z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity společně s naším členem Adamem Klockem z INPSY/Akademie věd společně a Egle Havrdovou ze Schola Empirica ověřili českou verzi dotazníku na vzorku 1701 dětí ze 4. a 6. tříd. Zaměřili se na tři klíčové otázky:
- Je pohoda u dětí jednorozměrná, nebo se jedná o více souvisejících dimenzí, jako například základní dělení na pozitivní emoční stav a pozitivní náhled na budoucnost nebo pocit smysluplnosti života?
- Jak spolehlivě fungují jednotlivé otázky?
- Je rozdíl mezi pětibodovou a jednodušší tříbodovou škálou odpovědí?
Děti vnímají pohodu jako jeden celek
Analýzy pomocí pokročilé teorie odpovědi na položku (IRT) ukázaly, že nejlépe funguje jednorozměrný model. To znamená, že děti duševní pohodu nechápou odděleně do jednotlivých částí (subjektivní pohoda, která odráží míru pozitivního a negativního afektu a celkovou životní spokojenost, a psychologická pohoda, zahrnující dimenze, jako jsou autonomie, osobní růst, pozitivní vztahy, smysl života či sebepřijetí), ale spíše jako jeden celkový prožitek. Je možné, že děti v mladší a střední adolescenti ještě tolik mezi jednotlivými koncepty duševní pohody nerozlišují.
Ne všechny otázky fungují stejně
Většina položek spolehlivě rozlišovala mezi dětmi s vyšší či nižší úrovní pohody. Slabší se ukázala otázka „Dokázal/a jsem se snadno rozhodovat.“ Tato oblast s duševní pohodou v tomto věku zřejmě souvisí méně – pravděpodobně proto, že samostatné rozhodování ještě není pro děti běžnou zkušeností a ve škole na něčasto nemusí být prostor.
Tříbodová škála pro mladší, pětibodová pro starší
Srovnání verzí ukázalo, že mladším dětem (kolem 10 let) vyhovuje spíše jednodušší tříbodová škála („nikdy – někdy – vždy“). Starší děti už zvládají i pětibodovou variantu, která lépe zachytí drobné odlišnosti v jejich odpovědích.
SCWBS měří férově napříč skupinami
Analýzy dále podpořily, že dotazník funguje stejně u dívek i chlapců a napříč ročníky.
Ověřený nástroj pomáhá školám i psychologům
Autoři upozorňují, že česká verze SCWBS zatím nebyla přímo porovnána s originální anglickou verzí. Nemáme tedy úplnou jistotu, zda dotazník funguje napříč jazyky a kulturami zcela stejně. Přesto výsledky ukazují, že česká adaptace dobře zachycuje well-being dětí a může spolehlivě sloužit k hodnocení preventivních programů, včasné identifikaci ohrožených skupin a cílenému nastavení podpory. Nástroj byl např. využit k evaluaci preventivního programu proti šikaně KiVa (Klocek et al., 2024). Školám i odborníkům tak poskytuje nástroj, který je férový, srozumitelný a přizpůsobený věkovým možnostem dětí – a právě takové nástroje jsou základem účinné prevence i podpory duševního zdraví ve školách.
Doporučená citace:
Bula, M. M., Klocek, A., & Havrdová, E. (2025). Is there only one well-being for younger children and preadolescents? The revision of the SCWBS questionnaire with detailed psychometric properties. Journal of Personality Assessment. Advance online publication. https://doi.org/10.1080/00223891.2025.2538554
Klocek, A., Kollerová, L., Havrdová, E., Kotrbová, M., Netík, J., & Pour, M. (2024). Effectiveness of the KiVa anti-bullying program in the Czech Republic: A cluster randomized control trial. Evaluation and Program Planning, 106, 102459. https://doi.org/10.1016/j.evalprogplan.2024.102459
