Stránka 23: Institut pro psychologický výzkum

Institut pro psychologický výzkum (INPSY) je výzkumným pracovištěm na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zabýváme se širokým spektrem témat z oblastí od sociální a vývojové psychologie, přes psychometriku a metodologii až po nové výzvy dnešního světa, například behaviorální závislosti či stárnutí populace. Disponujeme silným metodologicko-statistickým zázemím, což nám umožňuje provádět kvalitní základní a aplikovaný výzkum i vyvíjet nové psychodiagnostické metody. Do roku 2022 se naše pracoviště jmenovalo Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny (IVDMR).

Úzce spolupracujeme s Katedrou psychologie FSS MU a podílíme se na výuce studentů a studentek. Zároveň vytváříme podmínky a příležitosti pro jejich zapojení do stávajících výzkumných projektů.

Historie institutu Otevřená věda Co nabízíme

Aktuality

Sexuální život (ne)zná hranic ani věku

O tom, že sexualita má pro člověka nezaměnitelný význam, svědčí nepřeberné množství kulturních symbolů, umění a mýtů, které jsou napříč společnostmi reprodukovány po desítky tisíc let. Sexuální aktivity mají však pro lidský život mj. i přínos praktický, mohou těsně souviset s psychickým zdravím a být pojítkem partnerských vztahů, i proto se z života dospělých nevytrácí ani ve stáří. Jejich provozování v pozdním věku má každopádně řadu specifik, k nimž nabízí relevantní poznatky psychologický výzkum.

V zajetí pornografie

Ve společenském dokumentu mapujícím problematiku závislosti na pornografii skrze příběh Matěje Hollana (1984), českého hudebníka, politika a občanského aktivisty, se kromě jiných vyjadřuje k problematice závislosti na pornografii člen INPSY Lukas Blinka.

Jak poznat nadané dítě? Místo čertů se bojí zániku sluneční soustavy, říká vědkyně

Nadání dítěte rodič zpravidla pozná sám. Už v jednom roce může potomek začít číst nápisy na budovách nebo vyhledávat encyklopedie o určitém tématu. Malého Einsteina si ale uměle doma nikdo vychovat nemůže. Například čtení se dítě v předškolním věku začne věnovat, jen pokud samo chce, řekla Šárka Portešová z INPSY pro Hospodářské noviny.

Nejistota i příležitost: pohled adolescentů na pandemii Covid-19

Pandemie koronaviru byla velmi specifickým obdobím, které představovalo vážnou hrozbu pro duševní zdraví a psychosociální pohodu lidí. Mezi nejzranitelnější skupiny patřili dospívající, protože se museli vypořádat s narušením vývoje ve více oblastech (vztahy s vrstevníky, fungování rodiny a vzdělávání). Zároveň značné rozdíly mezi dospívajícími vyplývaly z míry, do jaké vnímali, že pandemie ovlivnila jejich životní styl. Pouze malá část adolescentů, která byla před pandemií méně společenská, nebo zažívala např. šikanu, po jejím vypuknutí pociťovala zlepšení svého well-beingu.