Stránka 21: Institut pro psychologický výzkum

Institut pro psychologický výzkum (INPSY) je výzkumným pracovištěm na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zabýváme se širokým spektrem témat z oblastí od sociální a vývojové psychologie, přes psychometriku a metodologii až po nové výzvy dnešního světa, například behaviorální závislosti či stárnutí populace. Disponujeme silným metodologicko-statistickým zázemím, což nám umožňuje provádět kvalitní základní a aplikovaný výzkum i vyvíjet nové psychodiagnostické metody. Do roku 2022 se naše pracoviště jmenovalo Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny (IVDMR).

Úzce spolupracujeme s Katedrou psychologie FSS MU a podílíme se na výuce studentů a studentek. Zároveň vytváříme podmínky a příležitosti pro jejich zapojení do stávajících výzkumných projektů.

Historie institutu Otevřená věda Co nabízíme

Aktuality

Jsme součástí projektu DigiWELL! (OP JAK - Špičkový výzkum)

Operační program Jan Amos Komenský rozdal celkem přes 12,2 mld. Kč na špičkový rozvoj vědy a inovací v ČR. Projekt DigiWELL se zaměří na interakci nových technologií a well-beingu lidí v mnoha oblastech - od inovace v psychoterapii, přes e-health nástroje až po personalizované intervence. Dopady technologií jsou tedy příležitostí i výzvou!

Lukas Blinka byl hostem besedy s názvem Porno: v zajetí rozkoše

Závislost na pornografii byla tématem veřejné besedy, kde Lukas Blinka vystoupil jako host a sdílel své vědecké poznatky. Besedu pořádalo Terapeutické centrum v Jihomoravském kraji, které je součástí Společnosti Podané ruce.

Strach o zdraví i důvěra v ostatní: Proč se lidé (ne)naočkovali proti Covidu-19

Očkování přineslo významný posun v boji proti nemoci Covid-19, zároveň však rozproudilo horlivou společenskou debatu. Už když se vakcína vyvíjela, někteří jí přikládali spasitelský význam, další ji viděli jako nutnou jízdenku do běžného života. Ne všichni však podobný názor sdíleli, a když pak byla vakcína k dispozici, pečlivě zvažovali, zda očkování absolvovat. Jiní jej bez váhání odmítli. Výzkum nám může naznačit, jakou roli hrály při rozhodování obavy z nemoci či společenské a politické postoje.

Výzkumná zpráva: Důvěra a nedůvěra ve společenské instituce a jejich rozhodování. Zdroje (ne)důvěry a její formování.

Tato výzkumná zpráva nabízí souhrn zjištění z mezinárodního výzkumného projektu EnTrust. Ve zprávě se zaměřujeme na důležité zdroje (ne)důvěry vůči autoritám a na formování (ne)důvěry u mladších lidí. V projektu jsme se zaměřili na čtyři životní fáze od rané adolescence do dospělosti (věkové skupiny 11-12, 14-15, 18-19 a 30-50) v sedmi různých evropských zemích (Česká republika, Dánsko, Německo, Řecko, Itálie, Polsko a Srbsko). Využili jsme smíšený metodický přístup, který zahrnoval kvalitativní skupinové rozhovory (s respondenty ze všech zúčastněných zemí) a online vinětový experiment (s respondenty z České republiky, Německa, Itálie a Srbska).