Jak historické události ovlivňují naše osobní vzpomínky – a proč v nich některé stopu nezanechají?

V životě se občas staneme svědky událostí, které přesahují rámec všedního dne a zapíší se do dějin. Tyto historické události, jako například záplavy v roce 2002 či okupace sovětskými vojsky v roce 1968, si společnost často připomíná. Mnohdy však mohou formovat a ovlivňovat i osobní příběhy jednotlivců. Někdy zasáhnou do každodenního života natolik, že se pro lidi stanou významnými orientačními body v čase – vzpomínky na vlastní život si pak organizují a časově vztahují k těmto událostem. Tento jev je známý jako Living in History efekt. Nová studie, vedena Lenkou Štěpánkovou z INPSY, zkoumá, zda podobný efekt vyvolaly také dva klíčové milníky nedávných dějin našeho regionu – sametová revoluce v roce 1989 a rozdělení Československa v roce 1993.

Autorský tým tvořily kromě Lenky Štěpánkové i Eva Rubínová, Eliška Dufková a Vendula Šamajová (Katedra psychologie FSS MUNI). Autorky se zaměřili na to, zda a jak dvě zmíněné události ovlivnily způsob, jakým lidé z Česka a Slovenska organizují své autobiografické vzpomínky. Zároveň se rozhodly prozkoumat, zda se jejich dopad liší v závislosti na tom, jak zásadně tyto historické změny proměnily jejich každodenní život. Autorky provedly rozhovory s 25 Čechy a 25 Slováky a také jejich dospělými dětmi za účelem prozkoumání mezigeneračního přenosu. Součástí rozhovorů byly také dotazníky, které zjišťovaly, jak velký psychologický dopad a vliv na tehdejší každodenní životy účastníků měly tyto historické změny.

Češi a Slováci si své příběhy s roky 1989 a 1993 moc nespojují

Výsledky studie ukázaly, že ani sametová revoluce, ani rozdělení Československa se neprojevily jako události způsobující Living in History efekt. Jinými slovy, tyto události se v autobiografické paměti účastníků výrazně neprojevily jako takzvané orientační body v čase. Přestože se sametová revoluce každoročně připomíná a má výrazný symbolický význam, výsledky studie naznačují, že v osobních vzpomínkách většiny účastníků nefunguje jako zásadní moment, ke kterému vztahují jiné osobní vzpomínky. Jako jedno z možných vysvětlení autorky uvádí to, že u obou událostí účastníci neuváděly velký dopad na všechny oblasti jejich každodenního života. 

Zajímavé rozdíly se však objevily v tom, jak účastníci vnímali dopad těchto historických událostí na svůj život. Sametová revoluce byla hodnocena jako událost s větším psychologickým i materiálním (tedy tím, jak tato událost ovlivnila jejich každodenní fungování) dopadem než rozdělení Československa, přičemž Češi vnímali její význam o něco silněji než Slováci. Tento rozdíl může souviset s tím, že slovenští účastníci pocházeli převážně z menších měst a vesnic, kde se změny po roce 1989 mohly projevit méně viditelně. V obou zemích přitom platilo, že dopad revoluce byl vnímán spíše v tom, jak se lidé cítili a co prožívali než v tom, jak to ovlivnilo jejich každodenní život. Tento výzkum tak otevírá prostor pro další otázky o tom, kdy a proč historické události skutečně ovlivňují autobiografickou paměť.

Doporučená citace:

Štěpánková, L., Rubínová, E., Dufková, E., & Šamajová, V. (2025). The (Lack of) Living-in-History Effect for the Velvet Revolution and the Split of Czechoslovakia in Czech and Slovak Samples. E-psychologie, 19(3), 24–47. https://doi.org/10.29364/epsy.531