Na mládí vzpomínáme v dobrém, ukazuje nová studie

Autobiografické vzpomínky, tedy vzpomínky o nás samých, tvoří významnou součást našeho života. Pomáhají nám utvářet si vlastní identitu, a ukazují, jaké okamžiky považujeme za zásadní a důležité pro náš životní příběh. Vzpomínáme ale na minulost spíše v dobrém nebo špatném?

Výzkumy napříč kulturami ukazují, že období mezi 15. a 30. rokem života je v paměti nápadně zaplněno pozitivními událostmi. Tento jev výzkumníci někdy nazývají „vzpomínkový boom“ - tedy že máme na naše mládí většinou velké množství pozitivních vzpomínek. Negativní a neutrální vzpomínky se oproti tomu v průběhu života rozmísťují více rovnoměrněji napříč různými věkovými obdobími. Nová studie od našich členů Lenky Štěpánkové a Standy Ježka se proto zaměřila na to, jaké významné životní události vybírají ve svých příbězích Češi a Slováci, jak je v jejich životech ovlivnily a zda jejich vzpomínky reflektují i právě onen vzpomínkový boom.

Autorský tým navázal na svůj dřívější výzkum, který zkoumal sdílené představy o „typickém“ průběhu života v Česku a na Slovensku. Autoři aktuální studie se rozhodli porovnat tyto "typické” skripty se skutečnými životními příběhy a zjistit, zda se objeví dříve zmíněný vzpomínkový vrchol. Celkem 105 účastníků starších 40 let mělo za úkol identifikovat sedm nejdůležitějších událostí svého života, uvést svůj věk v době, kdy k nim došlo, jejich celkovou důležitost a zvolit, zda na tyto události vzpomínají pozitivně či negativně.

Na mládí vzpomínáme pozitivněji

Analýza ukázala, že Češi a Slováci si mezi sedm nejdůležitějších okamžiků života vybírali především události, které jsou pozitivní a odpovídají našemu kulturnímu životnímu skriptu: nejvíce lidí uvádělo jako důležitou událost svého života svatbu, narození dítěte, začátek studia či nalezení svého životního partnera. Ne všechny vzpomínky byly však pozitivní, účastníci mezi své důležité životní události řadili například i smrt rodičů, nehody či rozvod. Autorům se také potvrdila hypotéza o vzpomínkovém vrcholu – mezi 15. a 30. rokem života se opravdu nahromadilo velké množství pozitivních vzpomínek oproti jiným obdobím v životě. Ty negativní či neutrálním byly během života rozprostřeny více rovnoměrně. Autoři navíc zjistili, že pozitivní skriptové vzpomínky měly větší dopad na jejich každodenní život.

Negativní zkušenosti mají také co říct

I když negativní události nebyly účastníky uváděny tak často jako ty pozitivní, jejich vliv rozhodně nelze přehlédnout. Ukázalo se, že právě okamžiky, které se odlišovaly od kulturního skriptu – tedy události, které nejsou součástí kulturní představy o typickém životním příběhu – zasahují silně do psychologického prožívání. Patří sem například smrt blízkého člověka, vážné onemocnění, nehoda nebo rozvod. Takové události sice nebyly uváděny tak často, ale jejich transformační dopad byl srovnatelný s pozitivními skriptovými událostmi – a v psychologické dimenzi dokonce vyšší. Autoři upozorňují, že právě tato psychologická síla negativních zkušeností ukazuje, že pro pochopení životních příběhů nestačí sledovat jen frekvenci pozitivních událostí – je třeba brát v potaz i ty těžší okamžiky, které zásadně formují vnitřní svět člověka.

Doporučená citace:

Štěpánková, L., & Ježek, S. (2025). Transitional impact of important life events among Czechs and Slovaks. Memory, 1–13. https://doi.org/10.1080/09658211.2025.2557961