Doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. vystudovala psychologii a hudební vědu. V roce 1998 se po rodičovské dovolené vrátila do doktorského studia na nově založenou Fakultu sociálních studií a začala se zabývat vývojovou psychologií, které se věnuje dodnes. Následně se v roce 2017 stala vedoucí Katedry psychologie na FSS. Tuto činnost po dvou tříletých funkčních obdobích letos ukončuje.

V zemích bývalého východního bloku zůstává raná citová vazba prakticky neprozkoumaná. Podle hypotézy normativity van Ijzendoorn (1990) se u většiny dětí vyvíjí jistá vazba v podmínkách, které nejsou ohrožující. Tomu odpovídá i to, že ve většině existujících mezikulturních studií měla většina dětí jistou citovou vazbu. Na druhou stranu podíl nejisté vazby, která není specifikována v hypotéze normativity, má tendenci se napříč kulturami lišit. Zatímco pro asijské země jako Japonsko či Jižní Korea je typické, že v rámci nejisté vazby převažuje spíše ambivalentní typ, pro anglosaské a západoevropské země je typičtější vyšší podíl vyhýbavé vazby. Současná mezikulturní databáze rozložení rané vazby je zároveň nedostatečná, protože mnoho nezápadních zemí zůstává neprozkoumaných. Jedním z nedostatečně prozkoumaných regionů jsou postkomunistické země bývalého východního bloku.

V budoucnu se třeba stanou nositeli Nobelových cen nebo přijdou se zásadním objevem. Na českých základních a středních školách se učí přibližně 150 tisíc žáků, kteří se ostatním vymykají. Jsou nadaní. Jenže o třech čtvrtinách z nich nikdo neví. Českému školství se totiž dlouhodobě nedaří tyto žáky odhalovat a rozvíjet jejich talent.

Mgr. Michal Jabůrek, Ph. D vystudoval psychologii na Filozofické fakultě MU, poté 4 roky pracoval v Praze v Institutu pedagogicko-psychologického poradenství. Nyní ale už skoro deset let působí na Fakultě sociálních studií v Brně, kde se věnuje především vývoji diagnostického systému Invenio (z latinského objevuji, pozn. aut.), který se zabývá „odhalováním“ nadaných dětí.