Stránka 28: Institut pro psychologický výzkum

Institut pro psychologický výzkum (INPSY) je výzkumným pracovištěm na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zabýváme se širokým spektrem témat z oblastí od sociální a vývojové psychologie, přes psychometriku a metodologii až po nové výzvy dnešního světa, například behaviorální závislosti či stárnutí populace. Disponujeme silným metodologicko-statistickým zázemím, což nám umožňuje provádět kvalitní základní a aplikovaný výzkum i vyvíjet nové psychodiagnostické metody. Do roku 2022 se naše pracoviště jmenovalo Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny (IVDMR).

Úzce spolupracujeme s Katedrou psychologie FSS MU a podílíme se na výuce studentů a studentek. Zároveň vytváříme podmínky a příležitosti pro jejich zapojení do stávajících výzkumných projektů.

Historie institutu Otevřená věda Co nabízíme

Aktuality

Šárka Portešová a její tým získali MUNI Innovation Award 2023!

Gratulujeme týmu Invenio k velkému úspěchu! Doc. Portešová a její kolegové vyvíjejí nástroje pro identifikaci nadaných dětí. Nejde však o obyčejné testy, nýbrž o zábavné počítačové hry, které zavádějí do praxe na školách a v poradnách.

Lenka Lacinová: Je dobré vidět ze strany výzkumníka, co se děje za oponou

Doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. vystudovala psychologii a hudební vědu. V roce 1998 se po rodičovské dovolené vrátila do doktorského studia na nově založenou Fakultu sociálních studií a začala se zabývat vývojovou psychologií, které se věnuje dodnes. Následně se v roce 2017 stala vedoucí Katedry psychologie na FSS. Tuto činnost po dvou tříletých funkčních obdobích letos ukončuje.

Rozložení typů raných vazeb se v ČR nijak neliší od jiných západních demokracií

V zemích bývalého východního bloku zůstává raná citová vazba prakticky neprozkoumaná. Podle hypotézy normativity van Ijzendoorn (1990) se u většiny dětí vyvíjí jistá vazba v podmínkách, které nejsou ohrožující. Tomu odpovídá i to, že ve většině existujících mezikulturních studií měla většina dětí jistou citovou vazbu. Na druhou stranu podíl nejisté vazby, která není specifikována v hypotéze normativity, má tendenci se napříč kulturami lišit. Zatímco pro asijské země jako Japonsko či Jižní Korea je typické, že v rámci nejisté vazby převažuje spíše ambivalentní typ, pro anglosaské a západoevropské země je typičtější vyšší podíl vyhýbavé vazby. Současná mezikulturní databáze rozložení rané vazby je zároveň nedostatečná, protože mnoho nezápadních zemí zůstává neprozkoumaných. Jedním z nedostatečně prozkoumaných regionů jsou postkomunistické země bývalého východního bloku.

Jsou nadaní, ale školy o nich neví. Aby zapadli mezi kamarády, maskují své schopnosti

V budoucnu se třeba stanou nositeli Nobelových cen nebo přijdou se zásadním objevem. Na českých základních a středních školách se učí přibližně 150 tisíc žáků, kteří se ostatním vymykají. Jsou nadaní. Jenže o třech čtvrtinách z nich nikdo neví. Českému školství se totiž dlouhodobě nedaří tyto žáky odhalovat a rozvíjet jejich talent.