Rozložení typů raných vazeb se v ČR nijak neliší od jiných západních demokracií
V zemích bývalého východního bloku zůstává raná citová vazba prakticky neprozkoumaná. Podle hypotézy normativity van Ijzendoorn (1990) se u většiny dětí vyvíjí jistá vazba v podmínkách, které nejsou ohrožující. Tomu odpovídá i to, že ve většině existujících mezikulturních studií měla většina dětí jistou citovou vazbu. Na druhou stranu podíl nejisté vazby, která není specifikována v hypotéze normativity, má tendenci se napříč kulturami lišit. Zatímco pro asijské země jako Japonsko či Jižní Korea je typické, že v rámci nejisté vazby převažuje spíše ambivalentní typ, pro anglosaské a západoevropské země je typičtější vyšší podíl vyhýbavé vazby. Současná mezikulturní databáze rozložení rané vazby je zároveň nedostatečná, protože mnoho nezápadních zemí zůstává neprozkoumaných. Jedním z nedostatečně prozkoumaných regionů jsou postkomunistické země bývalého východního bloku.