Po ukončení vyššího středního odborného vzdělání stojí absolventi před jedním z nejtěžších kariérních úkolů: přechod do terciárního vzdělávání nebo na trh práce. Odborné programy však nejsou akademicky zaměřené a studenti odborných škol jsou obvykle připravováni na výkon konkrétních prací. Teorie budování kariéry předpokládá, že vysoká adaptabilita kariéry vede k pozitivním výsledkům adaptace během kariérního přechodu. Konkrétní cesty, jak k tomu dochází, však stále nejsou dostatečně prozkoumány.
Na adaptabilitu se však zaměřil IVDMR tým Lucii Kvaskové, Petra Hladi, Petra Palíška, Václav Šašinky, Andrease Hirschi, Stanislava Ježka a Petra Macka. Kariérovou adaptabilitu pojímali jako soubor psychosociálních zdrojů pro zvládání vývojových odborných úkolů, účast na pracovním životě a přizpůsobování se změnám na trhu práce i v pracovních podmínkách. Ve svém výzkumu tedy zkoumali souvislosti kariérové adaptability s výsledky adaptace profesní identity a životní spokojenosti ve chvílí kariérové změny studentů odborných škol. Zároveň ověřovali roli vědomí vlastní účinnosti při kariérním rozhodování. "Vlastní účinnost" nebo častěji self-efficacy označuje důvěru ve vlastní schopnosti a uplatnění.
Lucia Kvasková a spol. provedli tří–vlnný longitudinální výzkum českých absolventů 44 středních odborných škol u nichž byly pomocí dotazníků sbírána data. Během první vlny tým změřil u 3 126 studentů středních škol (2-3 měsíce před ukončením studia) kariérovou adaptabilitu, self-efficacy v rámci kariérního rozhodování a míru jasnosti vlastní profesní identity. Zhruba o 10 měsíců později od první vlny byla od absolventů, kteří měli zájem ve výzkumu pokračovat (N=512), sbírána ve druhé vlně data o self-efficacy v rámci kariérního rozhodování a životní spokojenosti. Ve třetí vlně (zhruba 20 měsíců od první vlny) byla od zbylých participantů (N=328, 10.5 % z původního počtu) sbírána data o míře jasnosti profesní identity a životní spokojenosti.
Zjištění ukázala, že kariérová adaptabilita během studia na odborné škole pozitivně předikovala adaptační reakce, které následně pozitivně souvisely s výsledky adaptace po absolvování školy. Jinak řečeno, self-efficacy v rámci kariérního rozhodování plně mediovalo vztah mezi kariérovou adaptabilitou a profesní identitou. Studie však nepodporuje dlouhodobý pozitivní vliv kariérové adaptability na životní spokojenost. Poskytuje ale empirickou podporu modelu kariérové adaptace. Ten předpokládá, že ti, kteří využívají své zdroje kariérové adaptace k adaptivním reakcím při řešení úkolů kariérového vývoje, mají větší šanci dosáhnout úspěšných výsledků kariérové adaptace.
Výsledky zdůrazňují význam přesvědčení o vlastní účinnosti jako postojové adaptační reakce, která lidem pomáhá zvládat kariérové změny. Za prvé, zdroje kariérové adaptace přispívají k úrovni důvěry, kterou absolventi odborných škol pociťují, pokud jde o jejich schopnost úspěšně zvládnout úkoly spojené s kariérovým rozhodováním. Zadruhé tato přesvědčení o vlastní účinnosti při rozhodování o kariéře ovlivňují rozvoj kariérových zájmů, schopností a cílů, a tím posilují míru jasnosti profesní identity. Míra jasnosti profesní identity je důležitým výsledkem adaptace a kariérovou meta–kompetencí, která by mohla úspěšně vést absolventy odborných škol při změnách kariéry. Kvásková a spol. se proto domnívají, že je zásadní identifikovat procesy, které usnadňují úspěšnou kariérovou adaptaci. V souladu s tím lze vyvodit, že během období kariérového přechodu, podpořeného kariérovou adaptabilitou, přispívá vědomí vlastní účinnosti při rozhodování o kariéře k utváření jasné a stabilní profesní identity.
Kvasková, L., Hlado, P., Palíšek, P., Šašinka, V., Hirschi, A., Ježek, S., & Macek, P. (2022). A Longitudinal Study of Relationships Between Vocational Graduates’ Career Adaptability, Career Decision-Making Self-Efficacy, Vocational Identity Clarity, and Life Satisfaction. Journal of Career Assessment, 10690727221084106.
