I přes to, že je pravděpodobné, že sociopolitická a ekonomická situace ovlivňuje well-being (pocit duševní pohody) dospívajících, která zahrnuje životní spokojenost a pozitivní pocit ze sebe sama, je jen málo studií, které tyto makrosociální vlivy potvrdilo. Příkladem společnosti zažívající velké sociopolitické a ekonomické změny v posledních desetiletích je právě Česká republika. Ta například přecházela od totalitní vlády (od roku 1989) k západní demokracii.Měla porevoluční transformace společnosti vliv na well–being dospívajících? Na tuto otázku se pokusil odpovědět IVDMR tým Petra Macka, Stanislava Ježka a Lenky Lacinové. Jejich studie poskytuje statistický popis životní pohody českých adolescentů za posledních 30 let v souvislosti se subjektivním vnímáním každodenních problémů. Tyto každodenní potíže představují zkušenosti a podmínky každodenního života, které byly hodnoceny jako významné a škodlivé nebo ohrožující well-being dospívajících.
Výzkumy, které se zaměřují především na fyzické a duševní zdraví, se často opírají o definici pojmu well-being podle Světové zdravotnické organizace, která klade důraz na to, jak lidé rozvíjejí svůj vlastní potenciál, své vztahy a schopnost vyrovnávat se s každodenním stresem Studie Macka a spol. se zaměřujeme na subjektivní well-being (SWB), který se vztahuje k individuálnímu hodnocení života, tedy na to, do jaké míry ovlivňuje well-being adolescentů osobnostní charakteristiky (self-esteem neboli pocit vlastní hodnoty, sebehodnocení), proximální situační vlivy (každodenní starosti) a změny v makrosociálním prostředí.
Macek s kolegy analyzovali čtyři kohorty adolescentů (celkem 4005) ve věku 14-17 let dotazovaných ve čtyřech časových bodech v posledních třech desetiletích (1992, 2001, 2011 a 2019). Výsledky ukazují, že životní spokojenost, sebehodnocení a hodnocení každodenních potíží se od roku 1992 do roku 2019 změnily jen nepatrně, s malými rozdíly týkajícími se porevoluční kohorty z roku 1992. Dospívající v průběhu sledovaného období uváděli rostoucí problémy ve škole, ve vztazích s rodiči, při sportu a ve volném čase. Model spojující každodenní potíže a self-esteem se životní spokojeností ve čtyřech kohortách ukázal, že každodenní potíže silně předpovídaly životní spokojenost s výjimkou porevoluční kohorty z roku 1992, kdy byla životní spokojenost také nejnižší. Tento fenomén byl mírně vyšší u žen. Napříč kohortami se genderové rozdíly v životní spokojenosti měnily od spokojenějších mužů v roce 1992 k spokojenějším ženám v roce 2019.
Studie přináší pozitivní zprávu o well-beingu českých adolescentů. Výsledky ukazují, že jejich SWB, a to jak v podobě životní spokojenosti, tak self-esteem, je v posledních třech desetiletích stabilní, a to navzdory makrosociálním změnám, kterými česká společnost v tomto období prošla. Přestože se frekvence každodenních problémů v průběhu těchto let mírně změnila, jejich dopad na životní spokojenost se příliš nezměnil.
Macek, P., Ježek, S., & Lacinová, L. (2022). Stable or changing well-being? Daily hassles and life satisfaction of Czech adolescents over the last three decades. Frontiers in Psychology, 13.
