Životní spokojenost je důležitým předpokladem „subjektivní pohody“ (častěji well-being) a souvisí s tělesným a duševním zdravím dospívajících. Nízká životní spokojenost v dospívání je například spojena s myšlenkami na sebevraždu, obezitou, nezapojením se ve škole či zneužíváním návykových látek a dalším rizikovým chováním. Životní spokojenost taktéž souvisí s našimi každodenními aktivitami.
V průběhu let byly zaznamenány podstatné změny v každodenních aktivitách dospívajících, což vyvolává otázku možných důsledků pro životní spokojenost. O tom, jak tyto změny souvisejí s životní spokojeností adolescentů, se toho ale ví jen velmi málo. Právě za účelem vyplnění této mezery se IVDMR tým Lucii Kvaskové, Karla Rečky, Stanislava Ježka a Petra Macka zaměřil na prozkoumání změn v životní spokojenosti dospívajících a jejich čas strávený vybranými každodenními aktivitami (spánek, sportování, hraní online her, dojíždění do školy, čas strávený ve škole). Dále zkoumal i souvislosti mezi životní spokojeností dospívajících a těmito každodenními aktivitami.
Zkoumáni byli adolescenti ze čtyř věkových kohort (1992-2019). Data byla získána z pilotní studie Euronet, průzkumu provedeného v roce 1992, a ze tří opakování průzkumu v letech 2001, 2011 a 2019. K reprezentativnímu výběru populace žáků 8. ročníku (přibližně 14 let) a 10. ročníku (přibližně 16 let) v České republice navštěvujících nižší a vyšší střední školy byl použit kvótní výběr. Studie odhalila nejvýraznější rozdíl mezi kohortami adolescentů v případě délky spánku. Výsledky poukazují na klesající trend v průměrné délce spánku za den mezi kohortami. Konkrétně v roce 1992 adolescenti uváděli, že spí v průměru 8,6 h denně, zatímco v roce 2019 uváděli, že spí v průměru 7,5 h denně, což ukazuje rozdíl více než jedné hodiny.
Tato zjištění lze interpretovat ve světle zvýšeného používání nových médií a elektronických zařízení, která se snadno přenášejí do ložnice a používají před spaním, což vede ke zpoždění doby spánku. Spánková deprivace se stala významným problémem veřejného zdraví, protože nedostatečná délka spánku může u dospívajících představovat větší riziko škodlivých následků pro zdraví a well-being. Výsledky poukazují na pozitivní souvislost mezi délkou spánku a životní spokojeností. Zajímavé je, že výsledky lze taktéž interpretovat v kontextu jistého prahu, a to sice tak, že délku spánku 8 hodin a více už na životní spokojenost dospívajících mít vliv nemusí. Naopak, dlouhá délka spánku může mít souvislost s depresivními příznaky, což naznačuje, že dlouhý spánek v dospívání by neměl být přehlížen, protože by mohl naznačovat jiné psychické problémy.
Výsledky studie naznačují, že přibližně 1 hodina fyzické aktivity denně může být spojena s vyšší životní spokojeností, což naznačuje, že i mírná fyzická aktivita může prospívat pohodě dospívajících. Toto zjištění je v souladu s celosvětovýmipokyny Světové zdravotnické organizace, která doporučuje adolescentům v průměru alespoň hodinu denně fyzické aktivity. Za zmínku stojí, že prodloužení doby trvání sportovních aktivit nezvyšuje ani nesnižuje životní spokojenost. A ačkoliv dospívající spí v průměru méně hodin denně než před třiceti lety, je z výsledků patrné, že sportovní návyky se nezměnily a adolescenti cvičí ve srovnatelné míře jako dřívějších desetiletích. Čeští dospívajících však více než v jedné pětině trpí nadváhou, a tak je otázkou, zda je stávající míra cvičení u dnešní generace prospěšná jejímu zdraví.
Kvasková, L., Rečka, K., Ježek, S., & Macek, P. (2022). Time Spent on Daily Activities and Its Association with Life Satisfaction among Czech Adolescents from 1992 to 2019. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(15), 9422.