Tým Michala Jabůrka, Hynka Cíglera, Tamary Valešové (Kunčarové) a Šárky Portešové zkoumal, jaké faktory ovlivňují přesnost úsudku učitele matematiky při hodnocení výkonu v testech kognitivních schopností a matematických dovedností žáků čtvrtých tříd a na základě jakých schopností žáků hodnocení provádí. Mezi zkoumané faktory patřila např. délka praxe učitele či žáka. V současné době převládá názor, že základem učitelova hodnocení jsou především žákovy školní dovednosti. Studie čerstvě publikovaná v prestižním časopise Contemporary Educational Psychology, které se zúčastnilo 223 žáků čtvrtých tříd (38 % žen, průměrný věk zhruba 10 let), však tyto předpoklady rozporuje. Zdá se totiž, že hlavním zdrojem informací pro učitele matematiky jsou žákovy kognitivní schopnosti (inteligence), které se ve školním výkonu částečně manifestují.
Pro zkoumání přesnosti odhadu učitelů bylo třeba zjistit, jak na tom čtvrťáci skutečně jsou. Pomocí Testu pro identifikaci nadaných žáků v matematice pro 3.–5. třídu (TIM3-5, Cígler et al., 2017) napřed výzkumníci změřili matematický výkon každého žáka, poté čtvrťákům administrovali Cattellův test fluidní inteligence (Fajmonová et al., 2015). Výkon žáků následně hodnotilo 10 učitelů (z toho 8 žen). Ti se měli pokusit odhadnout matematický výkon a fluidní inteligenci svých žáků pomocí tří metod – pomocí devítibodové hodnotící škály, na které odhadli matematický výkon a fluidní inteligenci žáka. Druhou metodou byl odhad percentilu, tedy relativní pořadí žáka v porovnání s jeho vrstevníky. U části dětí (n=130) také 6 z 10 původních učitelů určilo pravděpodobnost, s jakou žák správně vyřeší dvě konkrétní položky testu TIM3-5.
Nejpřesnější metodou odhadu se ukázalo být percentilové hodnocení, a to jak pro kognitivní schopnosti (r = 0,56), tak matematický výkon (r = 0,63). Učitelé však pracovali s percentilovým hodnocením, jako by se jednalo o stobodovou stupnici. Skutečnost, že percentil vedl k přesnějším odhadům než stupnice, byla tedy pravděpodobně způsobena prostým faktem, že poskytoval rozsáhlejší hodnotící škálu (100 bodů oproti 9). Délka praxe učitele ani úroveň hodnocených schopností žáka čtvrté třídy neměla na přesnost úsudku vliv. Pohlaví žáka nemělo vliv na přesnost odhadu ani na úroveň přisuzovaných schopností, pedagogové tedy hodnotili srovnatelně chlapce i dívky. I přes to, že učitelé nejsou při svém posuzování příliš schopni rozlišovat mezi kognitivními schopnostmi a matematickým výkonem, celkový výkon čtvrťáků jsou schopni odhadnout relativně dobře a spolehlivě.
Studie také představila teoretický model, v němž učitelův dojem o žákovi vychází z jeho kognitivních schopností a školních dovedností. Empirické ověření tohoto modelu ukázalo, že základem učitelova úsudku je především inteligence žáka, která se nepřímo projevuje v jeho školním výkonu. Celkový vliv inteligence na hodnocení učitele matematiky byl více než dvakrát vyšší než vliv žákova výkonu v matematickém testu. Jedním z možných vysvětlení je to, že při hodnocení školního výkonu může učitel využívat více vodítek – jednak samotné školní dovednosti žáka, jednak žákovu inteligenci, která se ve školním chování projevuje.
Jabůrek, M., Cígler, H., Kunčarová, T., & Portešová, Š. (2022). What is the basis of teacher judgment of student cognitive abilities and academic achievement and what affects its accuracy? Contemporary Educational Psychology, 102068.
