Kognitivní rozvoj v předškolním věku je důležitým ukazatelem školní připravenosti. Právě v tomto období lze spolehlivě odhalit možné vývojové obtíže, a včas tak poskytnout dítěti potřebnou podporu. V českém prostředí dosud neexistuje shoda na tom, jaké nástroje pro posouzení školní připravenosti používat, dostupné metody nebývají příliš spolehlivé a bývají využívány spíše nesystematicky. Chybí také jednotné metodické vedení a nástroje pro plošné použití. Moderní přístupy, jako je adaptivní testování a administrace na tabletech, jsou přitom v zahraničí běžné – a právě tuto mezeru se rozhodl zaplnit tým českých výzkumníků, jehož součástí byl i Hynek Cígler z INPSY, prostřednictvím nového nástroje s názvem Brief Adaptive Nonverbal Test (BANT). Ten přináší rychlý, hravý a spolehlivý způsob měření neverbálních kognitivních dovedností u dětí ve věku 4–7 let a má potenciál významně přispět ke zhodnocení školní připravenosti.
Vývoj testu BANT je výsledkem spolupráce soukromého a akademického sektoru. Za vývojem stojí primárně společnost iSophi Education, do vývoje však byli zapojeni odborníci z Katedry psychologie FF Univerzity Karlovy, Psychologického ústavu Akademie věd ČR, Národního pedagogického institutu (NPI) ČR i Masarykovy univerzity (INPSY MU). Čerstvě pak vyšla studie v časopise Československá psychologie a popisuje vývoj testu a jeho psychometrické parametry – autorský tým tvořili Simona Pekárková, Martina Švandová, Matěj Seifert, Hynek Cígler, Jiří Štipl a Filip Smolík.
Studie popisuje možnosti vytvoření krátkého a adaptivního testu zaměřeného na vizuálně-prostorové myšlení a neverbální uvažování. Na návrh prof. F. Smolíka test využil také jako jeden z mála v Česku tzv. počítačové adaptivní testování, což je způsob měření, při kterém se obtížnost úkolů automaticky přizpůsobuje výkonu dítěte – jednodušší úkoly dostává ten, komu se daří méně, náročnější naopak ten, kdo odpovídá správně. Hynek Cígler z INPSY (spolu s Adamem Ťápalem rovněž z INPSY, který nakonec nebyl mezi autory publikované studie) stál právě za návrhem podoby tohoto adaptivního mechanismu. Autorský tým se zaměřil na děti v předškolním věku a navazoval na baterii pedagogické diagnostiky školní připravenosti iSophi Myška, administrovanou pomocí aplikace na tablety. Vlastnosti testu autoři ověřovali ve dvou fázích – nejprve formou kalibrace položek, následně ověřovali jeho spolehlivost, validitu a funkčnost na nezávislém vzorku dětí.
Poutavý test s velkým potenciálem pro českou diagnostiku
Hlavní zjištění ukázala, že adaptivní forma testu dokáže výrazně zkrátit dobu testování – z původních průměrných 7,6 minut ve fixní verzi na přibližně 2,8 minuty. Přitom si test udržel vysokou míru přesnosti měření i spolehlivosti. Test zároveň vykázal velmi dobré vlastnosti validity. Jeho výsledky silně souvisely s úlohami z aplikace Myška, jejíž některé subtesty měří podobné schopnosti. Slabší souvislosti se naopak objevily s testy jazykových dovedností nebo úlohami vyžadujícími verbální instrukce, což potvrzuje, že BANT skutečně měří především neverbální složky myšlení, jak bylo zamýšleno. Díky digitálnímu formátu a hravému pojetí si test udržuje pozornost dětí a motivuje je k dokončení úkolů. Součástí je také zpětná vazba pro pedagogy a rodiče ve formě jednoduchých grafických výstupů. Autoři plánují výsledky doplnit o věkové normy a pracovní výstupy přizpůsobené jak pro učitele, tak pro odborníky v oblasti psychologie.
Test má tak velký potenciál jako nástroj pro hodnocení dětí v předškolním věku a při vstupu do školy, zejména pokud jde o včasné rozpoznání vývojových rizik. Díky tomu, že nevyžaduje verbální odpovědi, je vhodný i pro děti, které mohou mít jazykové bariéry – například děti s omezenou znalostí češtiny nebo s některými typy komunikačních a řečových obtíží. BANT je zároveň dobře využitelný u dětí z různých kulturních a etnických prostředí, protože jeho neverbální charakter minimalizuje kulturní zkreslení a test si vystačí s jednoduchým slovním zadáním.
Měření kognitivních schopností u dětí nastupujících do první třídy je dnes vysoce aktuální i proto, že v červenci 2025 byla schválena poslanecká novela školského zákona, která prakticky ruší odklady povinné školné docházky. Bez závažné zdravotní či psychiatrické diagnózy už od roku 2026 nebude odklad možný, a jak v minulosti Hynek Cígler nebo i Zuzana Masopustová z katedry psychologie FSS MUNI upozornili, bude to znamenat, že do škol nastoupí děti, které nejsou připraveny na výuku čtení, psaní, či počítání. Pro učitele tak může být velmi výhodné mít možnost ověřit předpoklady žáků nezávislým způsobem, a přizpůsobit tomu práci s nimi. BANT může snadno sloužit právě k podobným účelům.
Výzkum má však i své limity. Test je v tuto chvíli vhodný především pro děti bez výrazných zrakových potíží, a přestože je neverbální, byl kalibrován v českém kulturním a vzdělávacím kontextu – je proto potřeba ověřit jeho použitelnost i v jiných populacích (aktuálně je například plánována standardizace testu na Slovensku). Limitací může být i administrace prostřednictvím tabletu, která vyžaduje dovednosti práce s moderními technologiemi. Dále vývoj testu pokračuje rozšířením souboru úloh o náročnější položky, aby bylo možné přesněji rozlišit i děti s nadprůměrnými schopnostmi (pilotní studie proběhne podzim 2025). Celkově se ale výzkumnému týmu podařilo vytvořit moderní, efektivní a dětem přístupný nástroj, který může v budoucnu významně obohatit diagnostiku školní zralosti a připravenosti v Česku.
Doporučená citace:
Pekárková, S., Švandová, M., Seifert, M., Cígler, H., Štipl, J., & Smolík, F. (2025). Brief Adaptive Nonverbal Test (BANT), the diagnostic tool evaluating nonverbal cognitive skills in preschool-aged children. Československá psychologie, 69(3, zvláštní číslo), 176–190. https://doi.org/10.51561/cspsych.69.3.176
