Nová studie publikována v časopise Nature přinesla výsledky, které tvrdí, že již v první třídě mají chlapci v matematice navrch oproti dívkám. A tato propast se v průběhu studia ještě prohlubuje. Čím to může být? Na tuto otázku se pokoušel s dalšími odborníky najít odpověď člen INPSY Michal Jabůrek pro Hospodářské noviny. Podle Michala hrají hlavní roli stereotypy, které nevědomě nejvíce rozšiřují právě rodiče a učitelé dětí.

Kognitivní rozvoj v předškolním věku je důležitým ukazatelem školní připravenosti. Právě v tomto období lze spolehlivě odhalit možné vývojové obtíže, a včas tak poskytnout dítěti potřebnou podporu. V českém prostředí dosud neexistuje shoda na tom, jaké nástroje pro posouzení školní připravenosti používat, dostupné metody nebývají příliš spolehlivé a bývají využívány spíše nesystematicky. Moderní přístupy, jako je adaptivní testování a administrace na tabletech, jsou přitom v zahraničí běžné – a právě tuto mezeru se rozhodl zaplnit tým českých výzkumníků, jehož součástí byl i Hynek Cígler z INPSY, prostřednictvím nového nástroje s názvem Brief Adaptive Nonverbal Test (BANT).

Důvěra je pro efektivní fungování sociálních služeb klíčová. Vztah mezi pracovníkem sociálních služeb a klientem není jen technický – má silně osobní rovinu. Ačkoli se výzkum dlouhodobě zaměřuje na kvalitu vztahů mezi uživateli služeb a pracovníky v první linii, často opomíjí, jak uživatelé vnímají samotné formální procedury, ve kterých se tyto vztahy odehrávají a jak tento kontext ovlivňuje formování oněch vztahů. Nová studie, na které se podílela i naše členka Lenka Štěpánková se proto zaměřuje na to, jak se důvěra v pracovníky sociálních služeb formuje v kontextu byrokratických procesů, které určují přístup k podpoře.