AktualitaPro praxiVolné pozice

21. 10.

Ph.D. pozice: Polarizace a mezigenerační vztahy

Zveme vás k podání přihlášky na prezenční Ph.D. studium v rámci projektu PRINS, spolufinancovaného Evropskou unií. Pozice je na Psychologickém ústavu AV ČR v Brně s doktorským studiem na Katedře psychologie, FSS MU. Připojíte se k Brno Lab of Intergroup Processes a budete úzce spolupracovat se Sylvií Graf a Tiborem Žingorou.

AktualitaPro rodiče a učiteleMluvíme v médiích

15. 10.

Hynek Cígler odpovídal na otázky ohledně novely o odkladu nástupu dětí do první třídy pro ČT24

“Přínos odkladů nástupu do první třídy závisí na tom, jak první třídy vypadají. Záleží jak se podaří implementovat navrhovaná opatření — tedy přizpůsobení tříd na nástup méně školně připravených dětí,” říká Hynek Cígler pro ČT24 na konferenci věnované předškolnímu vzdělávání a reaguje tak na novelu zákona zpřísňující udělení odkladu nástupu dětí do první třídy.

Česko je země s největším počtem udělených odkladů v Evropě. Minulý rok nastoupilo do školy s odkladem dvacet procent dětí. Novela zpřísňující pravidla udělení je platná od 1. září tohoto roku.

Více si můžete poslechnout od 13:55 minuty záznamu.

Foto: Tomáš Škoda

AktualitaNejnovější studiePro rodiče a učitele

14. 10.

Jak historické události ovlivňují naše osobní vzpomínky – a proč v nich některé stopu nezanechají?

V životě se občas staneme svědky událostí, které přesahují rámec všedního dne a zapíší se do dějin. Tyto historické události, jako například záplavy v roce 2002 či okupace sovětskými vojsky v roce 1968, si společnost často připomíná. Mnohdy však mohou formovat a ovlivňovat i osobní příběhy jednotlivců. Někdy zasáhnou do každodenního života natolik, že se pro lidi stanou významnými orientačními body v čase – vzpomínky na vlastní život si pak organizují a časově vztahují k těmto událostem. Tento jev je známý jako Living in History efekt. Nová studie, vedena Lenkou Štěpánkovou z INPSY, zkoumá, zda podobný efekt vyvolaly také dva klíčové milníky nedávných dějin našeho regionu – sametová revoluce v roce 1989 a rozdělení Československa v roce 1993.

AktualitaNejnovější studiePro rodiče a učitele

7. 10.

Na mládí vzpomínáme v dobrém, ukazuje nová studie

Autobiografické vzpomínky, tedy vzpomínky o nás samých, tvoří významnou součást našeho života. Pomáhají nám utvářet si vlastní identitu, a ukazují, jaké okamžiky považujeme za zásadní a důležité pro náš životní příběh. Vzpomínáme ale na minulost spíše v dobrém nebo špatném? Na to se zaměřila nová studie od našich členů Lenky Štěpánkové a Standy Ježka.

AktualitaNejnovější studiePro praxi

26. 9.

Když psychoterapie bolí: co víme o negativních zkušenostech klientů

Psychoterapie prokazatelně pomáhá – ale ne každá zkušenost v ní je léčivá. Přehledový článek Z. Vybírala, T. Řiháčka, P. Borovičky a B. Oglese shrnuje, jak klienti popisují negativní zkušenosti, jak často se objevují, kdo je více ohrožen a co z toho plyne pro praxi. Pojem negativní zkušenosti zahrnuje vše od dočasného zhoršení potíží přes pocit nepochopení až po porušení hranic z klientské perspektivy. Přestože většině lidem terapie pomáhá, dlouhodobé přehledy ukazují, že zhruba 5-10 % klientů zažívá po terapii navýšení symptomů, a že klientská nespokojenost bývala dlouho v klinických studiích opomíjená. A právě na to se zaměřil tým z Centra pro výzkum psychoterapie z INPSY. 

AktualitaMluvíme v médiíchÚspěchy a ocenění

25. 9.

Forbes vybral Annu Ševčíkovou mezi Top vědkyně Česka 2025

Nový ročník Forbes výběru nejlepších vědkyň v Česku jmenuje naši členku Annu Ševčíkovou z týmu Zdraví, média a sexualita, jako jednu z top žen ve vědě za tento rok. Vybráno bylo celkem 25 vědkyň napříč obory. Anna Ševčíková patří také k nejcitovanějším vědkyním v oblasti společenských věd. Výzkumně se zajímá o oblast duševního a sexuálního zdraví a vlivu digitálních technologií. Nyní je také hlavní koordinátorkou výzkumného projektu Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti, který spojuje odborníky ze čtyř českých univerzit a Akademie věd.

Gratulujeme!

Foto: Michael Tomeš

AktualitaNejnovější studiePro praxi

21. 9.

Jak spolehlivě měřit dětskou pohodu? Český výzkum přináší odpovědi

Well-being lze chápat jako celkový stav pohody, ve kterém se propojují emoce, vztahy, pocit úspěchu i smysluplné činnosti. Jedná se o zkušenost, kdy člověk vnímá svůj život jako dobrý a naplněný. U dětí je sledování duševní pohody obzvlášť důležité – kvalitní well-being posiluje motivaci k učení, přispívá k lepším školním výsledkům, pomáhá rozvíjet zdravé vztahy a zároveň působí jako ochrana před úzkostí a depresí.Pokud má pojem duševní pohoda sloužit ve výzkumu, prevenci i praxi, potřebujeme nástroje, které dokážou spolehlivě zachytit, jak děti tuto svou pohodu skutečně vnímají. 

AktualitaPro rodiče a učiteleMluvíme v médiích

19. 9.

Láska, lajky a osamělost: Rizika a přínosy seznamovacích aplikací pro queer muže v Česku

Seznamovací aplikace pro queer muže se v Česku staly zásadním nástrojem, jak se queer lidé mohou potkávat, hledat vztahy i nacházet komunitu – obzvlášť tam, kde chybí bezpečné offline prostory. V novém článku pro Brno Daily se Ondřej Musil zaměřuje na to, jak tyto aplikace ovlivňují životy jejich uživatelů a ukazuje, proč jsou aplikace pro mnoho queer lidí často jedinou možností, jak se seznámit, ale zároveň i zdrojem frustrací a osamělosti. Článek popisuje nejen přínosy, jako je anonymita a možnost rychlého spojení, ale také rizika v podobě diskriminace, tlaku na vzhled či závislosti.