Řada výzkumů ukazuje, že dospívající, kteří hrají hry nebo používají sociální sítě rizikově, bývají osamělejší a mívají horší duševní pohodu. Obvykle se ale pracuje se součtem příznaků, takže zůstává nejasné, které konkrétní projevy rizikového užívání za touto souvislostí stojí a zda jsou u hraní a u sociálních sítí stejné. Právě na to se zaměřila nová mezinárodní studie, na které se podíleli naši členové Andrea Stašek a Lukas Blinka.
Mezinárodní tým z deseti zemí pracoval s daty od 33 586 dospívajících ve věku 11 až 15 let, která pocházejí z mezinárodního šetření o zdraví školáků (HBSC) z let 2021–2022. Analyzoval jednotlivé příznaky rizikového hraní a rizikového užívání sociálních sítí a jejich vazby na osamělost, duševní pohodu a tělesné obtíže, jako jsou bolesti hlavy nebo potíže se spánkem. Použil k tomu síťovou analýzu, která ukazuje, jak spolu dva konkrétní projevy souvisejí poté, co se odečte vliv všech ostatních. Sběr dat částečně zasáhlo období pandemie covidu-19, kdy dospívající trávili online více času než dříve.
Nejčastější projev je zároveň tím propojujícím
Napříč hraním i sociálními sítěmi byl nejběžnějším příznakem únik od starostí, tedy hraní nebo používání sítí proto, aby člověk nemusel myslet na nepříjemné věci. U hraní ho uvedlo 48 % chlapců a 41 % dívek. U sociálních sítí byl výraznější rozdíl mezi pohlavími: 56 % dívek oproti 38 % chlapcům uvedlo, že sítě používá, aby si ulevili od nepříjemných myšlenek.
Když tým analyzoval síť zahrnující symptomy rizikového užívání her i sociálních sítí, ukázalo se, že právě užívání sociálních sítí za účelem úniku od starostí bylo tím projevem, který propojoval rizikové užívání s ukazateli duševního zdraví. U chlapců i u dívek souviselo s osamělostí, u dívek navíc s nižší celkovou duševní pohodou a s nervozitou. Ostatní příznaky rizikového užívání takovou spojnici netvořily.
Vazby mezi symptomy rizikového užívání a duševním zdravím jsou ale také slabé, nejde tedy o důkaz, že sítě nebo hry silně souvisely s problémy nebo dokonce způsobovaly potíže. Data navíc pocházejí z jediného měření, takže o směru vlivu nevypovídají: stejně dobře může platit, že osamělí dospívající častěji unikají k sítím, jako že únik k sítím osamělost prohlubuje. Autorský tým považuje za pravděpodobné, že platí obojí zároveň.
Kdo zapírá u her, zapírá i u sítí
Druhé zjištění se týká toho, nakolik se příznaky u obou médií překrývají. Nejsilněji spolu napříč hraním a sociálními sítěmi souvisely negativní důsledky užívání: zapírání toho, kolik času člověk hrami a sítěmi tráví, konflikty kvůli užívání a problémy ve vztazích. Platí tedy, že např. dospívající, který lže kvůli hraní, obvykle lže i kvůli sociálním sítím. Tendence k takovému chování je zřejmě obecnější a neváže se jen na hraní nebo užívání sítí.
Naopak vnitřní příznaky (ulpívavé myšlení na hru/sítě, neklid, když užívat nelze, nebo potřeba užívat sítě nebo hry stále více času) se mezi médii překrývaly méně. Negativní důsledky rizikového užívání tedy zřejmě nejsou vázané na konkrétní médium, zatímco to, co u nich prožíváme, je pro hry a sociální sítě specifické.
Kam mířit prevenci
Z výsledků podle autorského týmu plyne, že prevence by se neměla zaměřovat jen na to, kolik času dospívající online tráví, ale i na to, proč tam míří. Měla by nabízet způsoby, jak zvládat nepříjemné emoce, navazovat kvalitní vztahy a umět používat technologie s mírou. Tým také upozorňuje, že únik od starostí sám o sobě nemusí být příznakem potíží: pro řadu lidí jde o běžný způsob odpočinku a rizikovým se stává až ve chvíli, kdy se z něj stane jediná dostupná strategie. Proto je důležité podporovat dospívající v různorodých aktivitách i vztazích, které mohou vytvořit širší výběr podpory, když se necítí dobře
Doporučená citace:
Stašek, A., Löchner, D., Boniel-Nissim, M., Canale, N., van den Eijnden, R., Furstova, J., Galeotti, T., Hulbert, S., Jeriček Klanšček, H., Marino, C., & Blinka, L. (2026). Problematic gaming, problematic social media use, and psychological well-being in adolescents: Exploring networks of symptoms in 10 European countries. Child and Adolescent Psychiatry and Mental Health. Advance online publication. https://doi.org/10.1186/s13034-026-01123-3
