Občanská angažovanost mladých lidí je důležitá pro rozvoj demokratického fungování společnosti. Zahrnuje dobrovolnictví, prosociální aktivity, online aktivismus, politické protesty i volební účast. Tyto činnosti však mohou být prospěšné také pro psychosociální rozvoj mladých lidí. Zapojení do občanského života jim může přinést cenné zkušenosti, posílit jejich hlas ve společnosti, a tím pozitivně ovlivnit jejich duševní pohodu.
Přehledová studie Michala Mužíka, Jana Šereka a Dany Seryjové Juhové z INPSY zmapovala 35 empirických studií, které zkoumaly účinky různých forem občanského zapojení na duševní pohodu (well-being) mladých lidí. Výzkumný tým zjišťoval, zda jsou tyto účinky stejné pro všechny aspekty duševní pohody, nebo se liší napříč její psychologickou, sociální a emocionální dimenzí.
Výzkumný vzorek tvořili adolescenti a mladší dospělí pocházející převážně ze Severní Ameriky a západní Evropy. Výsledky ukázaly, že efekt občanské angažovanosti se liší v závislosti na zkoumaných dimenzích duševní pohody.
Studie naznačuje, že dobrovolnictví a další prosociální aktivity mají převážně pozitivní vliv na psychologickou a sociální dimenzi well-beingu mladých lidí. Pozitivní efekt pramení z toho, že sociální angažovanost často přináší viditelné výsledky. Zároveň zahrnuje účast ve skupinách, což posiluje pocit sounáležitosti, sociální podpory a pozitivní sociální identity. Pomoc druhým a zapojování se do dobročinných aktivit, které mají pozitivní dopad na okolí, přispívají k vyššímu sebehodnocení, což podporuje psychickou pohodu.
Výsledné účinky protestních akcí jsou smíšené. Pozitivní účinky se projevují, když se tyto akce týkají osobních záležitostí nebo jsou spojeny s identitou jednotlivce. V takových případech se pravděpodobnost zapojení zvyšuje. Skupinový charakter akce může navodit pocit ochrany. Tyto efekty však mohou ztratit svoji moc, pokud je protest příliš rizikový, násilný nebo dlouhodobý. Klíčové je také subjektivní vnímání rizika. Pokud chybí osobní motivace pro občanskou angažovanost, mladí lidé mohou čelit přetížení či vyhoření.
Také účinky online zapojení nejsou konzistentní. Na jednu stranu online zapojení může podporovat psychickou pohodu, jelikož umožňuje lidem poměrně jednoduše vyjadřovat své názory a spojit se s podobně smýšlejícími jedinci. Na druhou stranu i online prostředí s sebou nese rizika konfliktů, kterým mohou čelit zejména lidé pocházející z menšinových skupin. To by naznačovalo, že online zapojení neslouží jako ochranný faktor proti diskriminaci. Závěry však vyžadují další výzkum.
Ačkoli občanská angažovanost může zlepšit některé aspekty duševní pohody, jako je sebehodnota nebo pocit sounáležitosti, nelze jednoznačně tvrdit, že zvyšuje pocit štěstí nebo životní spokojenost, tedy emocionální dimenzi well-beingu. Na duševní pohodu mladých lidí má vliv celá řada faktorů a zapojení do občanského dění je pouze jedním z nich. Z výzkumu také vyplývá, že emocionální well-being spíše předpovídá občanskou angažovanost, než že by fungoval jako její důsledek. Šťastnější a spokojenější lidé se totiž pravděpodobně budou více zapojovat.
Studie naznačuje, že sociální angažovanost má převážně pozitivní vliv na psychologickou a sociální pohodu mladých lidí, zatímco účinky protestních akcí a online angažovanosti jsou smíšené. Autorský tým podněcuje k bádání zaměřenému na specifické kontexty a podmínky. Jejich poznání by mohlo přispět k lepšímu porozumění kulturním a politickým faktorům, které mohou ovlivňovat oblast občanské participace.
Doporučená citace:
Mužík, M., Šerek, J. & Seryjová Juhová, D. (2024). The Effect of Civic Engagement on Different Dimensions of Well-Being in Youth: A Scoping Review. Adolescent Research Review. https://doi.org/10.1007/s40894-024-00239-x
Mgr. Michal Mužík, Ph.D.
Tým Občanství a demokracie
muzik@fss.muni.cz
Mnohé naše publikace se drží principů Otevřené vědy (neboli Open Science). Chceme tedy zajistit, aby naše studie byly reprodukovatelné dalšími týmy a aby byly veřejně dostupné.
Studie se tedy snažíme
preregistrovat 
publikovat jejich datové materiály
volný přístup.
Mladí lidé často přistupují k politické participaci skepticky či rezervovaně. Nedávný výzkum však naznačuje, že velké celospolečenské události, jako jsou národní volby, mohou mladší generaci podnítit k aktivnějšímu zapojení. Zvýšená politická participace mladých lidí může přispět k rovnoměrnějšímu zastoupení jejich hlasů a zájmů v politickém prostředí, což potenciálně posílí demokratické principy.
Výzkumná zpráva přináší výsledky série tří online experimentů, které se uskutečnily v rámci Studie aktivního občanství a osobní pohody mladých dospělých. Jedná se o první výzkumnou zprávu tohoto projektu, za kterým stojí tým ve složení Jan Šerek, Zuzana Scott, Dana Seryjová Juhová a Michal Mužík. Věnovali se otázce, jak reakce politiků na občanské aktivity mladých lidí odrazují, či naopak motivují k dalšímu občanskému zapojení. Konkrétně je výzkum zaměřený na aktivity v oblasti životního prostředí.
