Jsou mladí lidé politicky angažovaní? Klíčovou roli mohou hrát volby

Mladí lidé často přistupují k politické participaci skepticky či rezervovaně. Nedávný výzkum však naznačuje, že velké celospolečenské události, jako jsou národní volby, mohou mladší generaci podnítit k aktivnějšímu zapojení. Zvýšená politická participace mladých lidí může přispět k rovnoměrnějšímu zastoupení jejich hlasů a zájmů v politickém prostředí, což potenciálně posílí demokratické principy.

Cílem studie, na které se podílel vedoucí INPSY Jan Šerek, bylo porozumět změnám v politické angažovanosti v průběhu volebního roku u mladých voličů ze tří zemí – Německa, Česka a Švédska. Autorský tým analyzoval data ze tří longitudinálních výzkumů národních voleb:

• v roce 2009 – Německo (průměrný věk oslovených voličů = 21,4)
• v roce 2010 – Česko (průměrný věk oslovených voličů = 18,4)
• v roce 2014 – Švédsko (průměrný věk oslovených voličů = 17,4)

Data vznikala prostřednictvím dotazníkových šetření 4-6 měsíců před volbami, bezprostředně po nich (s maximálně dvoutýdenním odstupem) a šest měsíců po jejich skončení. S cílem lépe porozumět rozdílům mezi voliči se výzkumný tým zaměřil na tři ukazatele potenciálně související s politickým zapojením:

• dřívější politická angažovanost
• volba strany, která vyhrála volby a následně sestavila vládu
• první účast ve volbách

Volby jako katalyzátor politické participace

Dle výsledků studie politická angažovanost u mladých lidí vzrostla ve všech zkoumaných zemích v období před volbami a krátce po nich. Autoři a autorky se domnívají, že tato skutečnost může souviset s rozšířenými příležitostmi participace na politickém dění, které s sebou přináší období voleb. Téma se totiž více prolíná jak veřejným prostorem, tak soukromými konverzacemi.

V Německu byl nárůst zájmu v období voleb výrazný u mladých dospělých, kteří byli předtím méně angažovaní v politickém dění nebo volili poprvé. Vzorek z Česka a Švédska zahrnoval pouze prvovoliče. Nárůst politické pozornosti prvovoličů během předvolebního období může odrážet aktivní hledání informací související s rozhodnutím, koho volit. Vztah mezi volbou vítězné strany a politickou angažovaností mladých lidí studie nepotvrdila.

Volby v Česku v roce 2010 byly neobvyklé, protože se konaly po politické krizi a byly odloženy o několik měsíců. Lidé diskutovali o politice déle před samotnými volbami, a tedy v době sběru prvních dat už byla pozornost věnovaná politice na vzestupu. Po volbách pak tato pozornost výrazněji klesla v porovnání s vysokou úrovní zájmu před volbami. Výsledky bádání tedy záleží i na politickém kontextu doby, v jaké se volby konají.

Ačkoli politická angažovanost po volbách klesala, stále zůstávala vyšší než před volbami. Trvání tohoto efektu naznačuje, že národní volby mohou mít dlouhodobější dopady na zájem mladých lidí o politiku.

Velké politické události nemají pouze význam pro budoucí směřování politiky. Výzkumná zjištění zdůrazňují také jejich sociální hodnotu související s tím, jak lidé politické dění vnímají a jak jsou ochotni na něm participovat. Záleží však i na politickém kontextu dané země a na aktuálním stavu politiky. Studie rovněž naznačuje, že mladá dospělost představuje klíčové období, kdy by se instituce jako školy, média, politické strany a další občanské iniciativy měly zaměřit na mladé lidi a podporovat jejich zájem o veřejný život.

Doporučená citace