Psychologickou perspektivu v debatě na téma Podceňované stáří zprostředkovala naše vedoucí Anna Ševčíková. Společně s ní své poznatky vyjádřila Lucie Vidovićová z katedry sociologie a Miloš Gregor z katedry politologie. Debata byla součástí konference Česká společnost očima FSS MU.
Odborníci debatovali například o tom, jak se starší lidé orientují v dnešním světě, jak je společnost vnímá a na jakých změnách bude třeba pracovat do budoucna.
„Při komunikaci se starší generací bychom se měli ptát, co můžeme udělat jinak. Mezigenerační zkušenost chybí. Inspirovat bychom se mohli v zahraničí,“
uvedla na debatě Anna Ševčíková.
Konference Česká společnost očima FSS MU se uskutečnila k příležitosti 25. výročí založení Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Připravený byl zajímavý program skládající se ze tří tematických bloků, ve kterých vědkyně a vědci z Fakulty sociálních studií zprostředkovali svůj pohled na témata rezonující českou společností. První blok s názvem Nejmladší generace ve složitém světě se zaměřil na problematiku dětí a mladistvých. Následoval blok dotýkající se vzrůstající nedůvěry společnosti v média, vlády a instituce. Posledním blokem byla již výše zmíněná debata na téma Podceňované stáří.
Díky technologiím i pokroku v medicíně dochází k proměně stárnutí a lidé vstupují do důchodového věku relativně zdraví. Zahraniční studie naznačují, že to vede i ke změnám v partnerském životě a rozvodům v pozdním věku. Anna Ševčíková z INPSY v rozhovoru pro Idnes.cz vysvětluje, jaká úskalí doprovázejí následné navazování nových vztahů.
Navazování vztahů v pozdějším věku se obecně liší od partnerství v mládí a přináší určité výzvy. Může vyžadovat přeorganizování zavedených sociálních vztahů, např. s přímými rodinnými příslušníky nebo nevlastními rodinnými příslušníky. Ohrožuje nezávislost – starší lidé mají vlastní zavedené domácnosti. Také vyvolává otázky ohledně možných nároků na péči o partnera, jehož duševní a fyzické zdraví se s věkem pravděpodobně zhoršuje.
