O tom, že sexualita má pro člověka nezaměnitelný význam, svědčí nepřeberné množství kulturních symbolů, umění a mýtů, které jsou napříč společnostmi reprodukovány po desítky tisíc let. Sexuální aktivity mají však pro lidský život mj. i přínos praktický, mohou těsně souviset s psychickým zdravím a být pojítkem partnerských vztahů, i proto se z života dospělých nevytrácí ani ve stáří. Jejich provozování v pozdním věku má každopádně řadu specifik, k nimž nabízí relevantní poznatky psychologický výzkum.
Pracovníci INPSY Anna Ševčíková a Jaroslav Gottfried v kolaboraci s psycholožkou Gabrielou Gore-Gorszevskou z Jagellonské univerzity v Krakově se rozhodli studovat dlouhodobý vliv vybraných faktorů na frekvenci sexuálních aktivit seniorů. Soubor téměř tisíce Čechů v průměrném věku 70 let podrobili v horizontu dvou let opakovanému dotazování, jehož výsledky posléze publikovaly ve studii v časopise Sexuality Research and Social Policy.
Oblasti ovlivňující sexualitu starších lidí lze na základě výzkumu Ševčíkové a kolegů shrnout do tří základních okruhů. Jednak se zdá, že klíčovou roli při udržování sexuálních aktivit zastává stabilita partnerských vztahů. Pokud spolu partneři setrvávají a nebrání jim zdravotní problémy nebo jiné obtíže, nepřestávají sexuální aktivitu vyhledávat ani ve starším věku. Dalším významným zjištěním je, že omezení sexuálních aktivit v pokročilém věku je ovlivněno výskytem chronických nemocí, které partnery doprovází, ale i úrovní jejich socioekonomického statusu. Nutno dodat, že zmíněné faktory jsou blízce provázané, a to konkrétně v možnostech, dostupnosti a kvalitě zdravotní péče. Zajímavé zjištění představuje skutečnost, že subjektivní vnímání stavu vlastního zdraví celkově nehraje pro četnost sexuálních aktivit zvláštní roli. Za třetí se zdá, že vyšší věk u zkoumaného souboru měl vliv na omezení sexuálních činností, což autoři v souladu s předchozím výzkumem přisuzují subjektivnímu vědomí vlastního stáří a ageistickým stereotypům (tj. například domněnkám, že sexuální aktivity jsou pouze pro “mladé” atp.).
I přes přesvědčivé výsledky se nepodařilo Ševčíkové a kolegům vysvětlit všechny pozorované změny v sexuální frekvenci, a to zejména u sexuálně aktivních seniorů. Výzkumníci proto vyzývají k dalšímu studiu, které by se zaměřilo na jiné faktory, jež mohou být pro zkoumané jevy relevantní, například osobní postoje nebo partnerské charakteristiky. Výzkum Ševčíkové a kolegů je navzdory tomu cenným přínosem, jelikož zaplňuje pomyslnou mezeru, kterou ve studiu sexuality seniorů představuje nedostatek longitudinálních výzkumů.
Gore-Gorszewska, G., Ševčíková, A., & Gottfried, J. (2023). Predicting Changes to sexual activity in Later life: a longitudinal study. Sexuality Research and Social Policy. https://doi.org/10.1007/s13178-023-00853-9
