Výsledky podporují hypotézu, že osoby bez partnerského vztahu mají silnější vazby ke svému bydlení ve srovnání s osobami, které mají partnerský vztah. Nepodařilo se ale získat přesvědčivé důkazy, že osoby volí bydlení v LAT z důvodu silnějších vazeb ke svému bydlení ve srovnání s osobami, které naváží partnerský vztah. Navzdory kontrole věku měly osoby v kategoriích s partnerským vztahem tendenci strávit ve svém bydlení méně let než osoby bez partnerského vztahu.
Za zmínku stojí, že lidé, kteří v rámci projektu preferovali vážný vztah s odděleným bydlením, subjektivně hodnotili svůj zdravotní stav jako lepší než ti, kteří zůstali bez partnera. Vysvětlením může být, že setrvání ve vztahu s odděleným bydlením znamená také vzájemné návštěvy, cestování a případné setkávání mimo vlastní domácnost. Tyto aktivity mohou vyžadovat dobré sebehodnocení zdravotního vztahu.
Výzkumníci také naznačují, že lepší zdravotní stav více umožňuje plnit funkci vztahů s odděleným bydlením v pozdějším věku. Například – mít někoho, s kým mohu sdílet koníčky, trávit volný čas a bavit se. Tato studie ale neposkytla jednoznačné vysvětlení, proč někteří starší lidé navazují vážné vztahy s odděleným bydlením, zatímco jiní vstupují do nesezdaného soužití nebo manželství.
Studie ukázala, že největší vliv na navazování vztahů v pozdějším věku má mladší věk, mužské pohlaví a nepřítomnost finančních problémů. Výsledky tak naznačují, že starší lidé se rozhodují pro životní uspořádání LAT z jiných důvodů, než jsou rodinné vazby a omezené zdroje.
Ševčíková, A., Juhová, D. S., Ťápal, A., Blinka, L., & Gottfried, J. (2020). Opting for Living-Apart-Together and Cohabitation Relationships in people 50+: A Longitudinal Analysis. Sociální studia/Social Studies, 1-14.