Jak vnímají čeští a polští starší lidé sex a intimitu?

.

Intimita je důležitou součástí uspokojující sexuální aktivity v pozdějším věku. Mnoho starších lidí se nadále věnuje různým formám sexuální aktivity, ať už v rámci dlouhodobého vztahu či poměru navázaného v pozdnějším věku? V souvislosti s tím literatura naznačuje, že blízkost a intimita mohou hrát zásadní roli v sexuálním projevu v pozdějším věku.

Ačkoli odborníci uvádějí, že význam intimity s věkem roste, mechanismy, které za tímto procesem stojí, nebyly dosud podrobně prozkoumány. O to méně se ví o sexuální intimitě v pozdějším věku u žen a mužů z bývalých zemí východního bloku. Tuto mezeru se rozhodly zaplnit Gabriela Gore-Gorszewska z Jagellonské univerzity v Polsku a Anna Ševčíková z INPSY.

Jejich studie zkoumala vztahy mezi sexem a intimitou u českých a polských žen a mužů ve věku 60 až 82 let. Data byla sesbírána prostřednictvím hloubkových rozhovorů s celkem 50 respondenty. Následně byla získaná data analyzována tematicko-induktivním přístupem.

Z analýzy vyplynulo, že čím méně pragmaticky byl sex vnímán (např. plození dětí), tím více intimity bylo přítomno. U některých osob byla intimita nedílnou součástí sexu po celý život (Celoživotní intimita), u jiných posun od pohlavního styku k větší intimitě v sexu podnítily teprve zhoršující se zdraví, sexuální fungování či až navázání nového partnerského vztahu (Objevená intimita). Poslední skupina účastníků si po celý život zachovala představu sexu výhradně jako pohlavního styku bez potřeby intimity (Bez intimity).

Způsoby projevů intimity mohou poukazovat na to, do jaké míry měli účastníci vžité vnímání sexuality podle tradičních norem maskulinity, feminity a představ o správném sexuálním chování se silně akcentovanými genderovými sexuálními rolemi ve vztahu (např. normy pro plození dětí a uspokojování sexuálních potřeb muže).

Pro tyto muže se za sex nepovažovalo nic jiného než pohlavní styk (vaginální sex). Skutečnost, že se třetí skupina (Bez intimity) vyskytovala pouze v rozhovorech s polskými muži, zatímco v českém vzorku chyběla, lze do určité míry přičíst sociokulturním normám sexuálního chování a maskulinity, které se mezi Českem a Polskem historicky liší. V převážně tradičním a katolickém Polsku je kladen větší důraz na rozdělení rolí muže a ženy než v ateistickém Česku, což se projevuje i v sexu.

Pro některé muže z konzervativního prostředí může být obtížné nebo nemožné začlenit intimitu do mužského sebepojetí, a to kvůli rozporu mezi intimním chováním a společenskými názory na silnou, dominantní maskulinitu. Autorky podotýkají, že tato tendence může být patrná i u mužů z jiných kulturních prostředí, která zdůrazňují tradiční, na výkon orientované ideály sexu.

Ve vyšším věku se zvyšuje prevalence onemocnění (včetně sexuálních problémů) a starší lidé obvykle označují lékaře primární péče (např. obvodního) za hlavní zdroj pomoci při sexuálních obtížích. Proto by měli zdravotníci při nabízení podpory svým starším pacientům zohlednit kontext sexuálních norem, které potenciálně ovlivňují sexuální chování v pozdějším věku.

Výsledky naznačují, že dochází v pozdějším věku k přeorientování sexu od instrumentálního, na penetraci orientovaného pohledu na sex směrem k širší škále intimního chování. Studie ukazuje, že starší jedinci dokáží čelit sexuálním problémům a osvojit si nové způsoby, jak vést uspokojivý sexuální a partnerský život i ve starším věku.

Gore-Gorszewska, G., & Ševčíková, A. (2022). Trajectories of intimacy in later-life: a qualitative study of Czech and Polish narratives. Culture, Health & Sexuality, 1-16.