Well-being lze chápat jako celkový stav pohody, ve kterém se propojují emoce, vztahy, pocit úspěchu i smysluplné činnosti. Jedná se o zkušenost, kdy člověk vnímá svůj život jako dobrý a naplněný. U dětí je sledování duševní pohody obzvlášť důležité – kvalitní well-being posiluje motivaci k učení, přispívá k lepším školním výsledkům, pomáhá rozvíjet zdravé vztahy a zároveň působí jako ochrana před úzkostí a depresí.Pokud má pojem duševní pohoda sloužit ve výzkumu, prevenci i praxi, potřebujeme nástroje, které dokážou spolehlivě zachytit, jak děti tuto svou pohodu skutečně vnímají. 

Seznamovací aplikace pro queer muže se v Česku staly zásadním nástrojem, jak se queer lidé mohou potkávat, hledat vztahy i nacházet komunitu – obzvlášť tam, kde chybí bezpečné offline prostory. V novém článku pro Brno Daily se Ondřej Musil zaměřuje na to, jak tyto aplikace ovlivňují životy jejich uživatelů a ukazuje, proč jsou aplikace pro mnoho queer lidí často jedinou možností, jak se seznámit, ale zároveň i zdrojem frustrací a osamělosti. Článek popisuje nejen přínosy, jako je anonymita a možnost rychlého spojení, ale také rizika v podobě diskriminace, tlaku na vzhled či závislosti.

Česko patří mezi třetinu evropských zemí s největším odhadem nadaných dětí, odhalit se je však nedaří. Dítě, které je ve škole označené za problémové, může „zlobit z pocitu izolace a frustrace z nudy," říká v článku Šárka Portešová. Dále popisuje, ze nadané děti probíranou látku často ovládají dříve a pak svou pozornost zaměřují na jiné činnosti, včetně zlobení. Často mohou být fascinovaní jedním tématem, například dinosaury či starověkým Egyptem nebo dopravními značkami. Také mívají rozvinutý sofistikovaný smysl pro humor, který je často prekvapivě trefný. Ač nadané děti nelze poznat podle univerzálních ukazatelů, je důležité se o to snažit, tyto děti se totiž často cítí osaměle a v kolektivech mohou být terčem šikany. K jejich nalezení pomáhá systém Invenio.

Pandemie covidu přinesla obrovský nárůst zájmu o online psychologickou podporu. Mnoho lidí, kteří by dříve zvažovali pouze osobní terapii, dnes sahá po chatu nebo videohovoru. Studie vycházející z diplomové práce Kataríny Azzamové pod vedením Zbyňka Vybírala z INPSY/ Centra pro výzkum psychoterapie se zaměřila na zkušenosti tří žen, které využily chatovou krizovou linku v těch nejtěžších chvílích, když uvažovaly o sebepoškození nebo sebevraždě.