Článek Deníku N se zabývá závislostí na pornu, které se v INPSY věnuje laboratoř Psychologie médií a zdraví Lukase Blinky. Jeho tým zkoumá téma sexuality na internetu dlouhodobě a letos publikovali kvalitativní studii v časopise Frontiers in Psychiatry, tedy 5. nejcitovanějším open-access odborném časopisu z oblasti psychiatrie. Publikace nabídla podrobný vhled do vzniku a podoby závislosti prostřednictvím analýzy prožitků osob, které kvůli závislosti na pornu vyhledaly pomoc.
V čem shledáváme u článku Deníku N problém? Jednoduše řečeno nechává prostor k vyjádření pouze lidem s náboženským/křesťanským postojem, aniž by to explicitně zaznělo. Tyto lidi navíc prezentuje jako odborníky, přestože nejde o klinické psychology, psychiatry, sexuology, ani adiktology.
Článek cituje Michala Prívaru a uvádí jej jako terapeuta – už však nedodává, že Prívara je zároveň katolický kněz, jenž vystudoval na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a Teologické fakultě Jihočeské univerzity. Dále autorka článku oslovila studentku psychologie Táňu Rehákovou, která působí v organizaci NePornu jako koordinátorka e-koučů (lidí, kteří prošli závislostí a koučují pomocí emailové komunikace). Právě NePornu článek představuje jako „jedinou organizaci, která se specializuje výhradně na závislost na pornu“. Čtenář se zde ale už nedozví, že se jedná o křesťanskou organizaci zaujímající nekompromisní postoj vůči pornu.
Proč je podle nás důležité, aby nebyl hlas u tématu používání pornografie monopolizovaný náboženskými organizacemi? Nechceme tvrdit, že k věci nemají vyjadřovat či že například semi-religiozní přístup Anonymních sexholiků řadě lidí nepomohl (konec konců jsme o tom publikovali článek). Problém je především morálním odmítaní pornografie jako takové. Sledování pornografie se tak často dostává do konfliktu s náboženskými přesvědčeními. Osoby s tímto morálním konfliktem mají zesílenou tendenci se sami sebe vnímat jako závislí na pornu, ač se četných případech jedná o běžné uspokojování sexuálních potřeb s využitím obrazových podnětů. Nakonec i v článku citovaná 11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí explicitně zmiňuje, že pokud je „problém“ u jedince primárně sycen náboženským postojem jeho či jeho okolí, měli bychom být zvláště opatrní s patologizací. Právě moralizování totiž může skutečnou závislost na pornografii vylučovat.
