doc. Lukas Blinka, PhD.
hlavní autor nové studie
e‑mail: |
---|
Závislost na pornu vzniká postupně a často má nejdřív zahnat nudu nebo špatnou náladu. Obyčejný pornografický obsah však brzy nestačí, a tak uživatelé pátrají po intenzivnějším obsahu a setrvávají u masturbace i mnoho hodin. Málokdy je však sledování porna jediným problémem.
V posledních letech vzniklo o nadměrném sledování pornografie mnoho vědeckých studií, odborníci si však stále kladou otázku, jak se takový problém vyvíjí, projevuje či překonává. Tým vědců z Masarykovy univerzity, pod vedením Anny Ševčíkové a Lukase Blinky se proto rozhodl jít k jádru věci a vyhledal klienty v léčbě s tímto problémem. V novém odborném článku autoři podrobně popisují, jak se lidé dostanou do bludného kruhu mnohahodinových masturbací s oddalovaným vyvrcholením, drsnější pornografie a problémů v práci i doma a proč je tak těžké z něj vystoupit.
Výzkumu se účastnilo celkem 23 mužů, kteří vyhledali kvůli nadměrnému sledování pornografie pomoc. Výzkumníci s nimi provedli hloubkové klinické rozhovory, aby skrze jejich zkušenost zmapovali, co vůbec závislost na pornografie znamená. „I když online erotika u klientů nejdříve fungovala jako běžná kratochvíle, kvůli uspokojivým pocitům i zahánění nudy či špatné nálady postupně přerostla v hlavní téma jejich života. Strávený čas se dostal mimo kontrolu, typicky sledovali porno a masturbovali po několik hodin v kuse a několikrát za týden. K pornu se někdy přidal kybersex nebo online seznamky,“ popsal Blinka.
„Někteří klienti zažívali, že se jejich mysl náhle doslova zaplavila erotikou a fantaziemi bez jakékoli příčiny. Dělo se to hlavně ve chvílích, kdy měli špatnou náladu, volný čas nebo když zrovna vykonávali repetitivní práci.“
Lukas Blinka
hlavní autor
Naprostá většina oslovených klientů se však nepotýkala jen se závislostí na užívání pornografie. Kromě pocitů studu a sebeopovržení klienty trápily deprese, problémy v partnerství, potíže s erekcí a vůbec potíže s reálným sexem, některé i nadměrné hraní počítačových her, gambling, či pití alkoholu. S takovou kombinací potíží však po vyhledání pomoci odborníci problém s pornem přehlíželi nebo dokonce bagatelizovali. Ani jeden z respondentů nepovažoval i v průměru po více než deseti letech od počátku problémů za vyřešený.
„Cítil jsem ponížení, když jsem o tom měl mluvit, ale ta psycholožka vypadala, že se stydí ještě víc než já. Nečekala to. A kvůli tomu ta terapie vůbec nefungovala.“
účastník výzkumu (34 let)
Ševčíková a Blinka zkoumají užívání pornografie dlouhodobě. V jiné nedávno publikované unikátní studii ukázali, že se téma závislosti na pornografii netýká jen mladých, ale že je dokonce více ohrožena populace mužů nad 50 let, kdy k riziku přispívá zejména nuda ve spojení s opuštěním práce. Autoři zmíněných studií nicméně dodávají, že závislost na pornografii není běžný jev a porucha a že by se konzumace pornografie neměla a priori odsuzovat.
Blinka, L., Ševčíková, A., Dreier, M., Škařupová, K., & Wölfling, K. (2022). Online Sex Addiction: A Qualitative Analysis of Symptoms in Treatment-Seeking Men. Frontiers in Psychiatry, 13.
Ševčíková, A., Blinka, L., Škařupová, K., & Vašek, D. (2021). Online sex addiction after 50: An exploratory study of age-related vulnerability. International Journal of Mental Health and Addiction, 19(3), 850-864.
hlavní autor nové studie
e‑mail: |
---|
Kognitivní rozvoj v předškolním věku je důležitým ukazatelem školní připravenosti. Právě v tomto období lze spolehlivě odhalit možné vývojové obtíže, a včas tak poskytnout dítěti potřebnou podporu. V českém prostředí dosud neexistuje shoda na tom, jaké nástroje pro posouzení školní připravenosti používat, dostupné metody nebývají příliš spolehlivé a bývají využívány spíše nesystematicky. Moderní přístupy, jako je adaptivní testování a administrace na tabletech, jsou přitom v zahraničí běžné – a právě tuto mezeru se rozhodl zaplnit tým českých výzkumníků, jehož součástí byl i Hynek Cígler z INPSY, prostřednictvím nového nástroje s názvem Brief Adaptive Nonverbal Test (BANT).
Důvěra je pro efektivní fungování sociálních služeb klíčová. Vztah mezi pracovníkem sociálních služeb a klientem není jen technický – má silně osobní rovinu. Ačkoli se výzkum dlouhodobě zaměřuje na kvalitu vztahů mezi uživateli služeb a pracovníky v první linii, často opomíjí, jak uživatelé vnímají samotné formální procedury, ve kterých se tyto vztahy odehrávají a jak tento kontext ovlivňuje formování oněch vztahů. Nová studie, na které se podílela i naše členka Lenka Štěpánková se proto zaměřuje na to, jak se důvěra v pracovníky sociálních služeb formuje v kontextu byrokratických procesů, které určují přístup k podpoře.