doc. Lukas Blinka, PhD.
hlavní autor nové studie
e‑mail: |
---|
Závislost na pornu vzniká postupně a často má nejdřív zahnat nudu nebo špatnou náladu. Obyčejný pornografický obsah však brzy nestačí, a tak uživatelé pátrají po intenzivnějším obsahu a setrvávají u masturbace i mnoho hodin. Málokdy je však sledování porna jediným problémem.
V posledních letech vzniklo o nadměrném sledování pornografie mnoho vědeckých studií, odborníci si však stále kladou otázku, jak se takový problém vyvíjí, projevuje či překonává. Tým vědců z Masarykovy univerzity, pod vedením Anny Ševčíkové a Lukase Blinky se proto rozhodl jít k jádru věci a vyhledal klienty v léčbě s tímto problémem. V novém odborném článku autoři podrobně popisují, jak se lidé dostanou do bludného kruhu mnohahodinových masturbací s oddalovaným vyvrcholením, drsnější pornografie a problémů v práci i doma a proč je tak těžké z něj vystoupit.
Výzkumu se účastnilo celkem 23 mužů, kteří vyhledali kvůli nadměrnému sledování pornografie pomoc. Výzkumníci s nimi provedli hloubkové klinické rozhovory, aby skrze jejich zkušenost zmapovali, co vůbec závislost na pornografie znamená. „I když online erotika u klientů nejdříve fungovala jako běžná kratochvíle, kvůli uspokojivým pocitům i zahánění nudy či špatné nálady postupně přerostla v hlavní téma jejich života. Strávený čas se dostal mimo kontrolu, typicky sledovali porno a masturbovali po několik hodin v kuse a několikrát za týden. K pornu se někdy přidal kybersex nebo online seznamky,“ popsal Blinka.
„Někteří klienti zažívali, že se jejich mysl náhle doslova zaplavila erotikou a fantaziemi bez jakékoli příčiny. Dělo se to hlavně ve chvílích, kdy měli špatnou náladu, volný čas nebo když zrovna vykonávali repetitivní práci.“
Lukas Blinka
hlavní autor
Naprostá většina oslovených klientů se však nepotýkala jen se závislostí na užívání pornografie. Kromě pocitů studu a sebeopovržení klienty trápily deprese, problémy v partnerství, potíže s erekcí a vůbec potíže s reálným sexem, některé i nadměrné hraní počítačových her, gambling, či pití alkoholu. S takovou kombinací potíží však po vyhledání pomoci odborníci problém s pornem přehlíželi nebo dokonce bagatelizovali. Ani jeden z respondentů nepovažoval i v průměru po více než deseti letech od počátku problémů za vyřešený.
„Cítil jsem ponížení, když jsem o tom měl mluvit, ale ta psycholožka vypadala, že se stydí ještě víc než já. Nečekala to. A kvůli tomu ta terapie vůbec nefungovala.“
účastník výzkumu (34 let)
Ševčíková a Blinka zkoumají užívání pornografie dlouhodobě. V jiné nedávno publikované unikátní studii ukázali, že se téma závislosti na pornografii netýká jen mladých, ale že je dokonce více ohrožena populace mužů nad 50 let, kdy k riziku přispívá zejména nuda ve spojení s opuštěním práce. Autoři zmíněných studií nicméně dodávají, že závislost na pornografii není běžný jev a porucha a že by se konzumace pornografie neměla a priori odsuzovat.
Blinka, L., Ševčíková, A., Dreier, M., Škařupová, K., & Wölfling, K. (2022). Online Sex Addiction: A Qualitative Analysis of Symptoms in Treatment-Seeking Men. Frontiers in Psychiatry, 13.
Ševčíková, A., Blinka, L., Škařupová, K., & Vašek, D. (2021). Online sex addiction after 50: An exploratory study of age-related vulnerability. International Journal of Mental Health and Addiction, 19(3), 850-864.
hlavní autor nové studie
e‑mail: |
---|
Současný výzkum v oblasti psychoterapie se často zaměřuje na měření změn, které klienti zažívají během terapie. Nejčastěji se k tomu využívají tzv. nepřímé (pre-post) měřící metody, které porovnávají výsledky klientů získané před a po terapii. Tento přístup ale může být problematický, například pokud počáteční měření nejsou dostupná. Nová studie, na které se podíleli i členové INPSY/Centra pro výzkum psychoterapie, zkoumá vhodnost alternativního přístupu pomocí psychometrického ověření české verze Dotazníku osobních změn (Q-PC), který přímo retrospektivně zachycuje klientem vnímané změny po absolvování psychoterapie.
Pandemie COVID-19 přinesla rozsáhlé změny do životů dospívajících, včetně zavedení online výuky. Povinná online výuka je ve výzkumu často spojována s řadou negativních dopadů, jako například se snížením motivace či ztrátou zájmu o školu. V poslední době se však vynořuje i výzkum zkoumající potenciální pozitivní aspekty této situace, zejména u specifických skupin studentů.Tyto studie poukazují na možnost, že studenti se specifickými vzdělávacími potřebami a nadaní studenti by mohli těžit z větší autonomie, kterou jim online výuka umožnila. Výzkum však chybí u dětí v rané adolescenci. Iniciativy se proto chopil výzkumný tým z INPSY, který se zaměřil na školní pohodu nadaných studentů právě v tomto vývojovém období.