TIM3–5 je screeningový nástroj, který mohou používat nejen psychologové, ale třeba i učitelé pro identifikaci nadaných dětí v matematice. Test byl vyvinut na INPSY v roce 2017, nyní je metoda dostupná i pro slovenské uživatele.
Test pro identifikaci nadaných dětí v matematice (TIM3–5) je jednou z mála dostupných metod, které v České republice mohou využít nejen psychologové, ale třeba i učitelé. Test podporuje vyhledávání mimořádně nadaných dětí a dětí s matematickým nadáním ve 3.–5. třídách základní školy. Administrace probíhá formou tužka–papír, jeho vyplnění dětem trvá jednu školní hodinu (45 minut), a vykazuje skvělé psychometrické parametry – mj. velmi dobře predikuje výsledky komplexních testů inteligence. Psychometrický manuál se všemi technickými údaji je veřejně dostupný on-line. Test je skórovaný pomocí pokročilých statistických postupů za využití Raschova modelu – aby to bylo možné, vyhodnocení zajišťuje jednoduchá on-line aplikace, která uživateli poskytuje podrobný report o každém vyšetřeném dítěti, a to včetně analýzy individuálních odpovědí na jednotlivé testové položky.
Test má navíc dvě vzájemně zaměnitelné a zcela rovnocenné formy, které umožňují skupinovou administraci (a zabraňují vzájemnému opisování). TIM3–5 přesto není vhodné pro plošnou administraci celým školním třídám; zejména ve třetích ročnících je pro děti velmi náročný, a průměrné či podprůměrné děti tak může velmi stresovat. Navíc je dostatečně reliabilní (tedy měří s dostatečnou přesností) až v pásmu mírného a vysokého nadprůměru, a u dětí se slabším výkonem tak neposkytuje příliš užitečné informace.
Na Slovensku žádná metoda pro podobné účely neexistuje, a celkově je nabídka psychologických testů menší než v Česku. Z těchto důvodů se výzkumný tým INPSY rozhodl adaptovat TIM3–5 do slovenštiny. Jeho členy byli autoři původního testu (Hynek Cígler, Michal Jabůrek, Ondřej Straka a Šárka Portešová) a navíc i Martina Šintálová (dnes působící v Centru dopravního výzkumu, v.v.i.), která výzkum realizovala v rámci své diplomové práce a zásadní měrou se podílela i na přípravě následujícího odborného článku.
Aby však bylo možné jakoukoli metodu psychologické diagnostiky používat v novém jazykovém či kulturním prostředí, nestačí pouze přeložit potřebné materiály, znění testových položek a podobně. Psychologické testy totiž v různých jazycích a kulturách fungují často rozdílně, a je proto potřeba pomocí příslušných statistických analýz doložit potřebné psychometrické parametry nové jazykové adaptace. Tento postup může být poměrně náročný a může vyžadovat i relativně velké výzkumné vzorky respondentů.
Vzhledem ke značné jazykové a kulturní blízkosti lze však očekávat, že test bude v obou zemích měřit „dostatečně“ stejným způsobem. Výzkumníci proto zvolili alternativní postup s výrazně menším výzkumným vzorkem, který podrobně popisuje čerstvě publikovaná v časopise Československá psychologie. Namísto ověření veškerých psychometrických parametrů se výzkumný tým zaměřil na tzv. analýzu diferenciálního fungování položek (DIF) a analýzu invariance. Ta ověřuje, zda přeložené testové položky fungují stejným způsobem, a zda je tedy „měřítko“ a samotná měřená charakteristika shodná napříč oběma jazykovými verzemi. Celý analytický postup je navíc v duchu otevřené vědy zcela transparentní, statistický skript si může kdokoli prohlédnout v repozitáři Open Science Framework, a data jsou k dispozici na vyžádání u autorů článku.
Uvedený předpoklad se potvrdil. Test měří stejné psychické charakteristiky jako v původní české verzi, a výkon českých a slovenských dětí tak lze přímo srovnávat. Kromě toho byly i ve slovenském vzorku pozorované skvělé psychometrické parametry. TIM3–5 proto bude nově nabízen i slovenským uživatelům: školním psychologům, učitelům a dalším odborníkům.
Byť slovenský vzorek nebyl dostatečný pro konstrukci slovenských testových norem, umožňuje srovnatelnost skórů využití norem českých. Nicméně právě zde narážíme na hlavní limit zvoleného postupu – děti ve slovenském vzorku totiž vykazovaly výrazně vyšší výkon než české děti. Protože neexistují důvody pro takto zásadní rozdíly v populaci českých a slovenských školáků, výzkumný tým se domnívá, že příčinou je způsob tvorby vzorku a další okolnosti, které jsou v článku diskutované. Slovenský uživatel testu tak může s přiměřenou opatrností využívat české normy – podrobnější ověření příčin těchto rozdílů je však dalším úkolem, před kterým výzkumníci stojí.
Absolutním vítězem cen Technologické agentury (TA ČR) se stal projekt Invenio. Cenu převzala vedoucí projektu Šárka Portešová společně s dalšími členy INPSY Michalem Jabůrkem a Ondřejem Strakou.
Psychoterapie je již dlouhá léta uznávaná jako účinný nástroj pro léčbu duševních poruch a zlepšení psychického zdraví. Nicméně otázky její efektivity jsou stále aktuální, zejména když jde o nové formy jejího poskytování nebo o specifické období (například poskytování psychoterapie za pandemie Covidu-19). Právě v důsledku pandemie vznikl roku 2022 v Česku program Zvýšení dostupnosti psychosociální podpory, v rámci nějž přispívaly vybrané pojišťovny určitou částkou na psychoterapii jejich klientů. Aktuální česká studie, kterou vytvořili členové týmu Centra pro výzkum psychoterapie, se proto zaměřila na zhodnocení účinnosti krátkodobé psychoterapie u soukromých psychoterapeutů financované tímto preventivním programem.
