Používání digitálních technologií je nejvýznamnější volnočasovou aktivitou dospívajících, prostředkem komunikace s vrstevníky, či prostředím, kde si vytvářejí svou identitu. Přestože digitální technologie poskytují nepopiratelné příležitosti, jsou spojeny i s problémy a riziky, jako jsou kyberšikana či nadměrné používání internetu či mobilů.
Šikana i kyberšikana jsou obvyklým označením pro opakované záměrné agresivní chování, které se děje buď v tradičním prostředí jako je škola, či za pomocí digitálních médií (např. na sociálních sítích). Dosavadní výzkumy ukazují, že tradiční i kyber-šikana jsou často vzájemně propojené. Stejně tak bývají propojené s nadměrným užíváním technologií (někdy nazývané např. jako závislost na internetu či mobilní telefonu). Ty se zpravidla definují jako neschopnost omezit jejich používání (např. čas), což vede k problémům (např. izolaci, snížení školních výsledků, opouštění koníčků).
Nadměrné používání internetu může předcházet šikaně – například pokud dítě ztratí dostatečný kontakt se svými kamarády a je izolované. Nebo může naopak být nadměrné užívání internetu výsledkem šikany – kdy dítě naopak k internetu utíká jako k prostředku zmírnění stresu, špatné nálady a negativních emocí vůbec. Zároveň jak šikana, tak nadměrné používání internetu sdílí řadu dalších psychosociálních vlivů, například se dějí častěji dětem s vyšší impulsivitou.
Ačkoli mnoho studií již šikanu a různé její varianty i nadměrné užívání různých médií zkoumalo zvlášť či v omezených vztazích, žádný výzkum zatím neprozkoumal vzájemný vliv a roli jednotlivých typů chování naráz. INPSY tým Lukase Blinky, Andrey Stašek, Niky Šablatúrové, Anny Ševčíkové a Daniely Husárové (z týmu CoHeReNt) se právě proto rozhodl prozkoumat celé spektrum potenciálně rizikového chování dospívajících: offline i online šikanu v roli oběti a útočníka, nadměrné užívání internetu a chytrých telefonů a psychosociální obtíže (např. osamělost, roztěkanost či vznětlivost).
Pro výzkum byla využita reprezentativní data od 3 939 slovenských adolescentů ve věku 13-15 let. Ta byla získána v rámci WHO projektu Health Behavior in School-aged Children (HBSC). Výzkumníci zvolili analýzu síťovým modelem, díky kterému mohli zhodnotit, jak na sebe vzájemně působí jednotlivé problémy a jak se sítě potíží liší pro chlapce a dívky.