V posledních desetiletích se rozpoznávání emocí stalo důležitým tématem v oblasti výzkumu dětského vývoje. Jde totiž o zásadní schopnost pro správné sociální fungování a je důležitým předpokladem pro zdravý emoční a sociální vývoj dítěte. Většina dosavadních studií se zaměřovala na děti žijící v běžných podmínkách, proto máme méně informací o tom, jak se tyto schopnosti vyvíjejí u dětí, které vyrůstají v nepřátelském prostředí, například během války. Nová studie od výzkumníků a výzkumnic z INPSY se zaměřovala na to, jak válečné trauma ovlivňuje schopnost dětí rozpoznávat základní emoce, jako jsou radost, smutek nebo strach.
Na studii spolupracovali členové a členky INPSY: Oleksandra Loshenko z Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka, Petr Palíšek, Ondřej Straka, Michal Jabůrek, Šárka Portešová a Anna Ševčíková. Jejich výzkum se zaměřoval na to, zda děti ve věku 8-12 let, jež žijí ve válečné zóně Ukrajiny, rozpoznávají emoce jinak než jejich vrstevníci žijící v bezpečí v Česku. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda děti vystavené válce vnímají negativní emoce (strach nebo hněv) jako intenzivnější a jestli jsou méně přesné v identifikaci ostatních emocí než děti, které vyrůstají mimo konflikt.
Výzkum probíhal formou online dotazníku, který se zaměřil na rozpoznávání základních emocí na základě fotografií a videoklipů. Výzkumu se zúčastnilo celkem 729 dětí, z nichž 419 pocházelo z Ukrajiny a 310 z České republiky. Děti z Ukrajiny žily v oblastech, které byly přímo zasaženy válkou, jako je Černihivská oblast. Děti z Česka pocházely z oblastí jižní Moravy a Moravskoslezska.
Výsledky výzkumu jsou překvapivé
Autoři a autorky očekávali, že děti vyrůstající ve válečném konfliktu na Ukrajině budou vnímat strach a hněv (základní negativní emoce) intenzivněji než emoce ostatní. To se však ve studii nepotvrdilo, jelikož děti z Ukrajiny nebyly více náchylné hodnotit negativní emoce jako intenzivnější a byly naopak schopné mezi intenzitou emocí rozlišovat stejně dobře jako děti z Česka. Výsledky tedy naznačují, že děti ve válečných oblastech zůstávají stejně pozorní a citliví na intenzitu a druh vyjadřovaných emocí jako děti z bezpečného prostředí.
Dalším zajímavým poznatkem je, že ukrajinské děti zvládly identifikovat všechny základní emoce stejně dobře jako české děti, což naznačuje, že nebezpečné válečné prostředí nemusí narušovat schopnost dítěte rozpoznávat emoce. Ukrajinské děti byly dokonce lepší v rozpoznávání pozitivních emocí. Možným vysvětlením může být to, že si děti v nebezpečných podmínkách mohou kompenzovat své zkušenosti z války zvýšeným zaměřením na pozitivní aspekty života.
Závěrem tato studie naznačuje, že navzdory očekáváním se děti z válečné oblasti na Ukrajině zásadně nelišily v rozpoznávání základních emocí oproti jejich vrstevníkům v Česku. Autorský tým však podotýká, že ve výzkumu nebyla měřena míra či intenzita traumatických zážitků, které by mohly souviset s některými aspekty rozpoznávání emocí. Upozorňuje také na nutnost dalšího výzkumu, který by se zabýval dlouhodobými důsledky válečného traumatu na emocionální vývoj dětí a lépe by zohlednil individuální válečné zkušenosti dětí.
Doporučená citace:
Loshenko, O., Palíšek, P., Straka, O., Jabůrek, M., Portešová, Š., & Ševčíková, A. (2024). Impact of the War in Ukraine on the Ability of Children to Recognize Basic Emotions. International Journal of Public Health, 69. https://doi.org/10.3389/ijph.2024.1607094
