Zapojují se mladí lidé do dobrovolnictví? Svoji roli hraje i škola a rodina

Dobrovolnická činnost nejenže utužuje společenskou solidaritu, ale pozitivně působí i na samotné dobrovolníky. Získávají praktické zkušenosti v oblasti mezilidských vztahů a zároveň tato činnost může pozitivně přispívat k jejich psychické pohodě. Zapojují se do dobrovolnictví mladí lidé? Při rozhodování mohou hrát roli různé faktory, například rodinné či školní prostředí. Měnil se jejich vliv v průběhu let, kdy se postupně formovala současná demokratická společnost?

To zjišťovali Dana Seryjová Juhová, Jan Šerek, Petr Macek a Lenka Lacinová v nové studii. Zkoumali, proč se mladí lidé účastní dobrovolnictví a jaké faktory je v tom konzistentně podporují napříč měnícím se společenským kontextem. Podmínky současného demokratického prostředí srovnávali s těmi, které panovaly v devadesátých letech minulého století v postkomunistické společnosti. Vyhodnotili odpovědi českých adolescentů ve věku 14-17 let, sesbíraných v letech 1995, 2010 a 2019.

Jací dospívající dobrovolničí?

Výsledky studie naznačují, že napříč třemi kohortami (1995, 2010 a 2019) souvisí dobrovolnictví dospívajících s třemi faktory. První z nich je zapojení se do společenských organizací či sdružení. Členství ve sdruženích může otevírat dveře k dobrovolnictví, protože umožňuje mládeži navázat kontakty, a mohou tak být častěji osloveni k účasti na dobrovolnických projektech. Na druhou stranu členství nemusí být dostupné všem skrz časovou a finanční náročnost.

Druhým stálým faktorem je demokratické klima ve škole, které může studentstvo a žactvo učit sociální dovednosti či péči o druhé, což je pak motivuje k pomoci ostatním. Efekt tohoto faktoru se však postupně snižoval napříč měřenými kohortami. Možným vysvětlením může být postupné rozšíření demokratických principů na středních školách. V letech 2010 a 2019 mohlo být demokratické klima ve školách již běžně očekávanou normou, a jeho unikátní vliv na dobrovolnictví byl proto méně výrazný než v roce 1995, kdy se demokratické prostředí teprve formovalo.

Konzistentním faktorem byl také vliv rodičů, specificky jejich prosociální přístup, který vyzdvihuje důležitost pomáhat ostatním. Tento efekt se objevil ve všech kohortách i přes to, že od dob komunismu došlo k posunu hodnot adolescentů směrem k většímu individualismu a nezávislosti na autoritách.

Překvapením bylo, že další proměnné týkající se rodiny, jako je soudržnost či vzdělání rodičů, neprokázaly na dobrovolnictví efekt. Ekonomická situace rodiny předpovídala dobrovolnictví pouze ve vzorku z roku 2010, přičemž jako jedno možné vysvětlení se nabízí ekonomická krize v předchozích letech. Některé rodiny se tak mohly více zaměřit spíše na vlastní situaci právě kvůli horší ekonomické situaci v zemi.

Ze studie vyplývá, že dobrovolnictví adolescentů je stimulováno prostředím podporujícím prosociální a demokratické hodnoty, které poskytuje dostatečné příležitosti k zapojení do různých společenských aktivit. To může být důležitým zjištěním nejen pro rodiče, ale také učitele a tvůrce vzdělávacích systémů, aby studentům poskytovali příležitosti a motivovali k dobrovolnictví, které může přispět ke společenskému i osobnímu rozvoji.

Doporučená citace:

Seryjová Juhová, D., Šerek, J., Macek, P., & Lacinová, L. (2023). Volunteering in three cohorts of Czech adolescents: the socialization roles of family, school, and associations. Applied Developmental Science. https://doi.org/10.1080/10888691.2023.2296684