doc. Mgr. Lukas Blinka, PhD.
telefon: | 608 072 497 |
---|---|
e‑mail: |
Kodaň/Brno, 25. září 2024 - Nová data evropské sekce Světové zdravotnické organizace ukazují prudký nárůst problematického používání sociálních médií mezi dospívajícími, a to ze 7 % v roce 2018 na 11 % v roce 2022. To spolu se zjištěním, že 12 % dospívajících je ohroženo problémovým hraním her, vyvolává naléhavé obavy ohledně dopadu digitálních technologií na duševní zdraví a pohodu evropské mládeže. Tato zjištění vyplývají ze studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC), která v roce 2022 zkoumala téměř 280 000 mladých lidí ve věku 11, 13 a 15 let ve 44 zemích a regionech Evropy, střední Asie a Kanady. Na výzkumu a vydané zprávě se výrazně podílel Lukas Blinka z Institutu pro psychologický výzkum Masarykovy univerzity.
Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním online her čím dál více času, ukazuje výzkumná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) srovnávající celkem 280 tisíc dětí ze 44 zemí světa. Přestože samo o sobě užívání sítí a hraní her nemusí být problematické, v populaci je čím dál větší skupina adolescentů, kteří jsou v riziku závislosti. V riziku problematického užívání sítí je nyní 11 % dospívajících, u her se problém týká 12 %.
Jedním z hlavních autorů tohoto mezinárodního výzkumu je Lukas Blinka z Institutu pro psychologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, dlouhodobý člen expertní skupiny pro online chování v rámci projektu Health Behaviour in School-aged Children (HBSC). „Sítě i hry mají mnohé výhody – dospívající na nich například získávají a udržují přátelství. Tato média jsou ale také navržena tak, abychom jim neodolali a trávili na nich co nejvíce času. A mladí lidé jsou touto pastí ohroženi více než dospělí, protože se teprve učí, jak svůj čas a návyky regulovat,“ říká spoluautor výzkumné zprávy Lukas Blinka.
V Česku je na sociálních sítích mezi 11-15letými celkem 18 % neuživatelů, 50 % aktivních uživatelů, 23 % intenzivních uživatelů a 8 % uživatelů v riziku. S přibývajícím věkem četnost používání sítí stoupá, o něco více sítě užívají dívky. Mnoho dospívajících je prostřednictvím sociálních médií v neustálém kontaktu s druhými. Např. mezi 11letými jde o pětinu, mezi 15letými je stále propojena až třetina dospívajících. „Napříč zeměmi je nejvarovnější nárůst u jedenáctiletých, kdy desetina z nich je ohrožena závislostí na sociálních sítích, ještě o něco více pak na hraní počítačových her. Třetina dětí v tomto věku hraje hry denně, jen mezi kluky je to ale téměř polovina,“ popisuje Blinka a přibližuje další zjištění. „Dvaadvacet procent dětí stráví hraním 4 a více hodin denně. V roce 2018 takto hrálo jen 14 % z nich.“
V rámci expertní skupiny HBSC se Lukas Blinka s kolegy shoduje, že rizikové užívání nových médií může souviset s nižší duševní pohodou. Předchozí výzkumy naznačily také souvislosti s kratším spánkem a pozdější dobou spánku, což může mít dopad na celkové zdraví a studijní výsledky dospívajících. „Jelikož HBSC sbírá data opakovaně, můžeme srovnat stav před a po covidu. Lockdowny a nutnost online přítomnosti kvůli škole patrně napomohla nárůstu, který pozorujeme,“ podotýká Blinka.
Důležité je proto rozvíjet u dospívajících digitální gramotnost a rozmanitost aktivit. Online prostor je užitečný pro sdílení společných zájmů, navazování vztahů i rozvíjení sociálních dovedností, pokud jej využíváme v bezpečné míře. Podle Lukase Blinky a spoluautorů je tedy třeba cílit na všeobecnou digitální informovanost dětí i rodičů. Světová zdravotnická organizace doporučuje zakotvit výuku digitální gramotnosti ve školách či naléhat na provozovatele sociálních sítí, aby zaujali vůči mladistvým zodpovědný postoj.
Celá výzkumná zpráva v AJ: https://bit.ly/hbsc-vol6.
Údaje pro jednotlivé země: https://drive.google.com/drive/folders/1H2lQKqzvvGZ-FwyDmt8yTWxTjLzcZpHK
Zpráva definuje problematické používání sociálních médií jako vzorec chování, který se vyznačuje příznaky podobnými závislosti. Mezi ně patří neschopnost kontrolovat používání sociálních médií, abstinenční příznaky, když je nepoužíváte, zanedbávání jiných aktivit ve prospěch sociálních médií a negativní důsledky v každodenním životě v důsledku nadměrného používání.
Nárůst problematického používání sociálních médií mezi dospívajícími vyvolává značné obavy ohledně možných dopadů na mladé lidi. Předchozí výzkumy zjistily, že problematičtí uživatelé sociálních médií také uvádějí nižší duševní a sociální pohodu a vyšší míru užívání návykových látek ve srovnání s neproblematickými uživateli a neuživateli. Pokud by tento trend pokračoval, mohl by mít dalekosáhlé důsledky pro vývoj dospívajících a dlouhodobé zdravotní výsledky. Problémové užívání sociálních médií bylo navíc spojeno s kratším spánkem a pozdější dobou spánku, což může mít dopad na celkové zdraví a studijní výsledky dospívajících.
„Je zřejmé, že sociální média mohou mít jak pozitivní, tak negativní důsledky pro zdraví a pohodu dospívajících,“ poznamenal Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu. „Proto je vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti tak důležité. Přesto je v mnoha zemích stále nedostatečné a tam, kde je k dispozici, často nedokáže držet krok s mladými lidmi a rychle se vyvíjejícími technologiemi. Jsme svědky důsledků tohoto nedostatku, přičemž je pravděpodobné, že dojde k ještě horším situacím, pokud vlády, zdravotnické orgány, učitelé a rodiče nerozpoznají základní příčiny současné situace a nepřijmou opatření k jejich nápravě. V době, kdy se miliony dětí v celém regionu vracejí po letních prázdninách do škol, zvažují některé země omezení nebo úplný zákaz sociálních médií pro děti do určitého věku. Je zřejmé, že potřebujeme okamžitá a trvalá opatření, která pomohou dospívajícím odvrátit potenciálně škodlivé používání sociálních médií, které prokazatelně vede k depresím, šikaně, úzkostem a špatným studijním výsledkům.“
Zpráva upozorňuje na rizika, ale zároveň zdůrazňuje výhody odpovědného používání sociálních médií. Dospívající, kteří jsou intenzivními, ale neproblematickými uživateli, uváděli silnější podporu vrstevníků a sociální vazby.
Jeden sedmnáctiletý chlapec z Polska se svěřil: „Sociální média mají mnoho výhod, zejména pokud se používají s mírou. Mezi výhody patří spojení a propojení. Teenageři se mohou setkat s dalšími lidmi, kteří sdílejí jejich vášně a zájmy.“
„Tato studie odhaluje, že digitální zapojení je pro naše mladé lidi příslibem i úskalím,“ uvedla Natasha Azzopardi-Muscat, ředitelka pro zdravotní politiky a systémy v jednotlivých zemích WHO/Evropa. „Je velmi důležité, abychom přijali opatření na ochranu mladých lidí, aby se mohli bezpečně pohybovat v digitálním prostředí, a vybavili je tak, aby se mohli informovaně rozhodovat o svých online aktivitách, maximalizovat přínosy a zároveň minimalizovat rizika pro jejich duševní a sociální pohodu. Stručně řečeno, oni by měli vládnout sociálním médiím, a ne aby sociální média vládla jim.“
Zpráva také ukazuje, že 34 % dospívajících hraje digitální hry denně, přičemž 22 % z nich hraje v herní dny alespoň čtyři hodiny. Zatímco 68 % bylo klasifikováno jako neproblematičtí hráči, 12 % bylo ohroženo problémovým hraním.
Předchozí studie HBSC zkoumající problematické chování při hraní online her v pěti zemích zjistila souvislosti s nižší životní spokojeností, častějšími psychickými stížnostmi a nižší podporou ze strany vrstevníků. Pro mnoho dospívajících však zůstává hraní her neškodnou nebo dokonce prospěšnou zábavou.
Claudia Marino, jedna z autorek zprávy z Padovské univerzity, uvedla: „Rozdíly mezi pohlavími ve způsobu hraní jsou zarážející. Chlapci nejenže vykazují vyšší míru každodenního hraní, ale je u nich také větší pravděpodobnost, že si vytvoří problematické herní návyky. To poukazuje na potřebu cílených intervencí, které by zohledňovaly motivace a rizikové faktory herního chování specifické pro jednotlivá pohlaví.“
Intervence zaměřené na problematické používání sociálních médií by měly být přiměřené věku, zohledňovat genderové aspekty a být přizpůsobeny kulturním podmínkám. Měly by se zaměřit na pomoc mladým lidem při rozvoji digitální gramotnosti, podporovat zdravé chování na internetu a poskytovat podporu těm, kteří jsou ohroženi problematickým používáním.
Jak navrhl jeden chlapec z Anglie: „Myslím, že je důležitější zlepšit a zabezpečit sociální média a naučit lidi, jak je bezpečně používat a starat se o sebe.“
To poukazuje na potřebu zlepšit digitální prostředí a vzdělávání, které mladým lidem umožní bezpečně se pohybovat v online prostoru.
Zjištění jsou sice varovná, ale zároveň nabízejí plán pro další postup. Regionální úřad WHO pro Evropu, který pokrývá Evropu a Střední Asii, vyzývá tvůrce politik, pedagogy a poskytovatele zdravotní péče, aby upřednostnili digitální pohodu dospívajících, a to s následujícími konkrétními výzvami k akci:
„V konečném důsledku se snažíme mladým lidem poskytnout pevné základy pro život v našem digitálním věku, což si začínají uvědomovat jak společnosti působící v oblasti sociálních médií, tak mladí lidé na celém světě,“ řekl Kluge. „Digitální gramotnost v kontextu vývoje a blahobytu dítěte, podložená správnými znalostmi ve správný čas spolu se správnými zdravotnickými a dalšími podpůrnými službami, jsou rozhodující. Tím, že dospívajícím umožníme činit informovaná rozhodnutí o jejich online aktivitách a vyvážit jejich online a offline svět, nakonec pomůžeme ochránit a zlepšit jejich celkovou pohodu. To má zásadní význam pro zajištění zdravější a vyváženější digitální budoucnosti pro všechny komunity, společnosti a země.“
Celá zpráva je k dispozici ke stažení na adrese https://bit.ly/hbsc-vol6. Údaje pro jednotlivé země, které nabízejí možnosti lokálního vykazování a srovnávání, jsou k dispozici na adrese https://drive.google.com/drive/folders/1H2lQKqzvvGZ-FwyDmt8yTWxTjLzcZpHK. Další reporty najdete na https://hbsc.org/publications/reports/.
Studie HBSC je mezinárodní výzkumný projekt prováděný ve spolupráci s regionální kanceláří WHO pro Evropu. Shromažďuje údaje o zdravotním chování, pohodě a sociálním prostředí dospívajících ve věku 11, 13 a 15 let, které sami uvádějí.
telefon: | 608 072 497 |
---|---|
e‑mail: |
Andrea Stašek a Lukas Blinka z INPSY a Vasileios Stavropoulos z Royal Melbourne Institute of Technology v Austrálii se rozhodli prozkoumat, jak uspokojení různých potřeb souvisí se symptomy závislosti na počítačových hrách a jak tyto potřeby ovlivňují chování hráčů. Použili metodu síťové analýzy, do které zahrnuli 3895 dospělých hráčů a hráček. Ti vyplnili dotazníky týkající se spokojenosti s naplněním potřeb, herního chování a symptomů herní poruchy.
Na prestižní konferenci Evropské asociace pro výzkum adolescence (EARA) zavítali naši výzkumníci Jan Šerek, Petr Macek, Jakub Brojáč a Jana Fikrlová. Cílem konference bylo podpořit solidaritu a mentální pohodu u adolescentů zaměřením se na možná úskalí, se kterými se mohou v tomto vývojovém období setkat.