Díky tomu, že je program individualizovaný a respektuje osobní potřeby a silné stránky dětí, nejsou děti tlačeny k volbám konkrétních strategií, ale mají na výběr z několika možností. Například některé děti mohou v situaci, kdy přihlíží hádce ve třídě, upřednostnit vyhledání pomoci učitele. Jiné děti mohou preferovat a lépe zvládat přímou konfrontaci agresora. Žáci na programu například oceňovali, že si začali konfliktních situací více všímat a že se naučili spoustu nových způsobů, jak náročné situace řešit. Obzvlášť se jim pak líbilo, že si mohli z různých strategií vybrat právě takové, které jim nejvíc vyhovovaly. Některé děti dokonce zmiňovaly, že už osvojené strategie úspěšně uplatnily v reálných situacích. Děti taktéž vyjadřovaly potěšení, že pro to, aby někomu pomohly, může stačit i relativně málo, například spolužáka slovně podpořit.
Celý program realizují přímo učitelé (případně školní psychologové či jiní pedagogičtí pracovníci dané školy), kteří před zahájením programu projdou školením. Během něj se dozví, jak program ve třídě provést . Kromě toho jsou pedagogové proškoleni v tématu první psychické pomoci (např. jak zacházet s nepříjemnými vzpomínkami dětí a jak předejít případné retraumatizaci). Program je tedy přínosný také pro učitele, protože jim umožňuje lépe porozumět svým žákům a ukazuje jim, jak žáky při řešení konfliktů podpořit.
Proč využívat pomoc vědců?
Aplikovaný výzkum efektivity intervenčních i preventivních programů je více než žádoucí. V první řadě poskytuje zpětnou vazbu tvůrcům programů i jejich realizátorům, která vede ke zlepšování podoby programů. Díky zveřejňování výsledků výzkumu mohou být závěry přenášeny napříč různými tvůrci a vést tak k pozitivnímu vývoji a zkvalitňování těchto programů obecně. Ve druhé řadě je realizace podobného výzkumu nezbytná pro ochranu dětí , které se těchto programů účastní. Neefektivní realizace, nebo dokonce škodlivé intervence či prevence, by totiž žáky a žákyně mohly poškozovat, což je v přímém rozporu se smyslem preventivných programů.
Díky evidence-based přístupu ke vzdělávání (tj. díky snaze o vzdělávání založené na výzkumných důkazech) jsou tak podporovány a prováděny intervenční a preventivní programy, které jsou skutečně efektivní. I přes nesporné výhody evidence-based vzdělávání (vzdělávání založeného na výzkumných důkazech) však není v České republice zvykem podobné ověřovací studie běžně realizovat. Podle slov autorů výzkumu není u nás žádná jiná obdobná metoda, jejíž efektivita by byla výzkumně ověřena. Sběr dat a výzkum ale můžou pomoci programy vylepšovat a i porovnávat, mělo by tedy být ve veřejném zájmu evidence-based přístup stále více uplatňovat.
Cígler, H., Fikrlová, J., & Tancoš, M. (2022). Ověřovací studie preventivního
programu Dobronauti: Zpátky v čase. Výzkumná zpráva. Masarykova univerzita. Dostupné on-line: https://is.muni.cz/go/dobronauti