Očkování přineslo významný posun v boji proti nemoci Covid-19, zároveň však rozproudilo horlivou společenskou debatu. Už když se vakcína vyvíjela, někteří jí přikládali spasitelský význam, další ji viděli jako nutnou jízdenku do běžného života. Ne všichni však podobný názor sdíleli, a když pak byla vakcína k dispozici, pečlivě zvažovali, zda očkování absolvovat. Jiní jej bez váhání odmítli. Výzkum nám může naznačit, jakou roli hrály při rozhodování obavy z nemoci či společenské a politické postoje.
Jan Šerek a Martina Klicperová-Baker zkoumali nejenom to, jaký vliv má obava lidí o vlastní zdraví na jejich postoj k očkování, ale rozhodli se zahrnout i další faktory. Zajímalo je, jak se na rozhodování podílí nedůvěra v politiky, podřízenost politickým autoritám a důvěra v ostatní. Zahrnuli také věk, gender a vzdělání.
Výzkumná dvojice spustila longitudinální výzkum v březnu 2021, kdy v Česku teprve začínala očkovací kampaň a vakcínu mohli dostat jen určité skupiny, například zdravotníci nebo lidé starší 70 let. Na otázky mapující zmíněné faktory odpovědělo 863 lidí, z nichž 641 po čtrnácti měsících uvedlo, zda se nechali očkovat, nebo ne. Naočkovaných bylo 76 procent z nich. V té době už byla vakcína zdarma všem k dispozici.
Výsledky naznačují, že pravděpodobnost očkování byla vyšší u lidí, kteří měli větší obavy, že Covid-19 bude mít dopad na jejich zdraví, byli méně nedůvěřiví vůči politikům a více důvěřovali ostatním. Poměrně nečekaný byl vliv poslední zmíněné důvěry v ostatní lidi, protože výsledky dosavadních výzkumů nebyly příliš konzistentní. Šerek a Klicperová-Baker však měřenou důvěru pojali více ze široka, zahrnuli víru v lidskost a mezilidskou solidaritu, což jim umožnilo efekt lépe rozpoznat.
U podřízenosti politickým autoritám nebyla prokázaná spojitost s absolvováním očkování. Autoři se domnívají, že na významu zde nabývá kontext. Příkladem je politická kultura země (konkrétně míra parochialismu, což je omezené a úzké smýšlení o určité problematice, opomíjející širší perspektivu) nebo vnímaná legitimita vládnoucích politiků. Oproti tomu se zdá, že nedůvěra v politiky může rozhodnutí o očkování ovlivnit. Dává tedy smysl, že lidé rebelující proti systému odmítají vládu spolu s očkováním, tak i obráceně, očkování společně s vládou. Do hry vstoupila také vyšší úroveň vzdělání, která byla spojena s menší nedůvěrou v politiky i nižší mírou podřízení a zároveň s vyšší důvěrou v ostatní lidi.
I když se na první pohled může zdát, že odmítavý postoj k očkování má jasnou příčinu, realita bývá složitější. Autorům nové studie se podařilo poodhalit tyto komplexní důvody, pro jasné odpovědi je však ve vědě obecně třeba opakovaný výzkum. Pandemie Covid-19 nicméně byla unikátní celosvětovou situací a nepředpokládá se její návrat.
Šerek, J., & Klicperová-Baker, M. (2023). Health worries, sociopolitical attitudes, or both? Prospective predictors of COVID-19 vaccine uptake in the Czech Republic. Social and Personality Psychology Compass, e12803. https://doi.org/10.1111/spc3.12803
